Mluvčí Krafl tomu dal korunu – liboval si, že dílo mělo obrovskou sledovanost, jako by to byl ve "veřejnoprávní" stanici relevantní argument. Vysvětlil, že nešlo o dokument, nýbrž o televizní tvorbu, která umožňuje fikci.
Toto vysvětlení umožňuje navršit na hlavy současných i nedávných historických postav cokoliv. Pro senzacechtivé výrobce škváru je to výzva. TGM jako narkoman, Komenský jako pedofil, Jirásek alkoholik. To bude tvořivého vzrušení!
ČT je známa myšlenkovou impotencí, holdováním banalitě a servilitou k mocným, kteří určují výši TV poplatku. Originální konfrontační myšlení tam nemá místo. Takto indiferentně si vedení ČT vykládá pojem "veřejnoprávní vyváženost".
Nakonec je zaslouženě potká aféra, ve které neoslnili inteligencí ani tvořivostí, nýbrž jen skandalizováním. Odbojář Bartoš jako ožrala a holkař – to je hvězdný vrchol tvořivosti v ČT. Český styl: místo tvůrčí námahy jen štěk a slina.
