Na řece ve člunu

Na řece ve člunu | foto: archiv jednotky

Tváře nesmíme odhalit

  • 23
Prostějov - Ještě před rokem je znali pouze zasvěcení. O speciální elitní české jednotce v Prostějově, jejíž úroveň výcviku, výzbroje a výstroje snese nejnáročnější mezinárodní měřítka, nevěděli ani mnozí politici a novináři zabývající se bezpečnostní problematikou. "Je to nejelitnější jednotka," prohlásil tehdy ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Zlom přišel po útocích z 11. září. Tehdy se hned počátkem října ministerstvo obrany rozhodlo o existenci jednotky oficiálně informovat. Byl to  důkaz, že česká armáda disponuje špičkovými specialisty vycvičenými pro boj ve složitých podmínkách, kteří mohou zasáhnout během několika dnů od vydání rozkazu.

Později se o rotě speciálních sil hovořilo ještě jednou - to když ji vláda nabídla do protiteroristické operace "Trvalá svoboda".

Těď odjelo 16 bojovníků do Kuvajtu chránit české a slovenské chemiky před teroristickými útoky.

První tým v nasazení
Rotě speciálních sil přísluší jeden historický primát. Byla to první česká jednotka, která se účastnila operace NATO po vstupu do Severoatlantické aliance.

V červnu 1999 se zapojila do operace KFOR v Kosovu, kde bylo jejím úkolem zabezpečit terén, na kterém nedlouho před jejím příchodem probíhaly boje.

HISTORIE

Historie české nejelitnější jednotky je stará padesát let. Před půlstoletím totiž ve východoslovenském Prešově vznikla výsadková brigáda, která byla v roce 1960 přesunuta do Prostějova pod názvem 22. výsadková brigáda.

Výrazný posun přichází o devět let později. V Prostějově  vzniká reorganizací a redislokací 7. výsadkového pluku z Holešova a 1. a 4. výsadkové průzkumné roty z Chrudimi 22. výsadkový pluk.

Tentýž rok s sebou přináší výraznou změnu ve výcviku. Do té doby byla totiž jednotka cvičena podle sovětského vzoru pro hromadné výsadky s úkolem obsadit a do příchodu hlavních sil bránit významné vojenské objekty.

Současně od roku 1969 tvoří výsadkový pluk už jeden výsadkový prapor společně se dvěmi výsadkovými průzkumnými rotami.

V roce 1976 zanikají jednotky hromadných výsadků a 22. výsadkový pluk se od té doby zaměřuje na výcvik malých průzkumných skupin cvičených k vysazení do týlu protivníka s úkolem průzkumné a diverzní činnosti.

V roce 1988 se pak jednotka mění na 22. výsadkovou brigádu. 6. speciální brigáda vzniká v roce 1995 a její struktura se rok před vstupem do NATO, v roce 1998, již podstatně přizpůsobuje strukturám zavedených v armádách Severoatlantické aliance.

V roce 2002 byla 6. speciální brigáda přeměněna na 6. skupinu speciálních sil.

Zvláštnímu režimu odpovídají možnosti získat o rotě speciálních sil informace. Na většinu je uvaleno přísné embargo.

Tajný je počet příslušníků i jejich tváře a údaje o speciální výstroji a výzbroji. Zdejší zvláštní režim však signalizuje i povinnost odevzdat při vstupu do velitelské budovy soukromý mobilní telefon, což je bezpečnostní opatření vídané u nás velmi zřídka.

"Nesouhlasím s tvrzením, že naše jednotka je jediná v rámci Armády České republiky nejmoderněji vybavena. V našem oboru se určitě nemáme zač stydět. Stejně špičkově ve svých oborech však jsou například vybaveny 9. rota chemické ochrany, 6. polní nemocnice a jednotky 4. brigády rychlého nasazení," vysvětlil v jednom z rozhovorů pro natoaktual.cz dnes již bývalý velitel jednotky Josef Trojan.

Kdo se může stát příslušníkem roty speciálních sil? Zájemce musí projít náročnými psychickými, zdravotními  a fyzickými testy a bezpečnostní prověrkou. Jejich výcvik je velmi náročný.

V jeho rámci absolvují výcvik boje z blízka, ovládání široké škály zbraní - od osobní pistole po granátomet, práci s výbušninami, získávání zpravodajských informací a v neposlední řadě také slaňování a samozřejmě výcvik výsadkáře.

Naposledy se k prostějovským průzkumníkům hlásilo na 200 mladých mužů. Uspělo pouze osm.

Příslušníci roty se zúčastňují společných cvičení s obdobnými elitními jednotkami členských států NATO. Loni například cvičili s vojáky britské elitní SAS.

Místo Afghánistánu přišel Irák
Ve středu uplynulo už několik měsíců od chvíle, co vojáci z Prostějova čekali na příkaz státu, aby po boku dalších specialistů Severoatlantické aliance vyrazili poprvé v historii republiky do bojové akce.

Cíl měl být jasný - Afghánistán.

O účast v afghánské misi Trvalá svoboda požádali před půl rokem české speciální síly Američané. Souhlas však měla dát vláda i parlament. Vojáci mezitím neustále tvrdě cvičili a byli připraveni kdykoliv vyrazit.

Po boku britských komand SAS a amerických Delta Force měli Prostějovští pátrat po zbytcích teroristických skupin a případně je i likvidovat. Místo toho však přišel Irák.

Výběr, výcvik a materiál
Jednotka je nasazována do nejriskantnějších vojensko-politických akcí se strategickými cíli a zodpovídá se přímo národnímu velení. Vojáci jsou vycvičeni k tomu, aby uměli zabíjet a byli připraveni nasazovat životy.

Jak uvedl současný velitel jednotky Ondrej Páleník, jeho rota se dá charakterizovat několika slovy: speciální výběr, speciální výcvik, speciální materiál a speciální struktura.

Povaze jednotky pochopitelně odpovídá také vybavení, s nímž odjíždí do bojové akce. Tým, čítající zhruba 100 mužů, se dokáže obejít bez cizí pomoci řadu týdnů v jakýchkoli podmínkách.

Vojáci používají řadu zbraní a částí výstroje, kterou nosí jejich kolegové u běžných útvarů. Do akcí vozí speciální dalekohledy, brýle pro noční vidění, kamery a fotografické aparáty s velkým rozlišením, balistické vesty a přilby, kevlarové brýle proti odraženým střelám, spojovací techniku nejvyšší kvality, která znemožňuje rušení, odposlouchávání či rozluštění předávaných informací.

Nestandardní výzbroj
Příslušníci mají kromě standardních samopalů vzor 58 i devítimilimetrové speciály s tlumiči, které jiné české jednotky nepoužívají, malorážné i velkorážné nestandardní ostřelovací pušky, brokovnice a pistole, zbraně do budov, na likvidaci automobilů, běžné i jinde v armádě nepoužívané druhy nožů. Jaké? To však žádný z mužů jednotky neprozradí.

Automobily mají zesílené pláty podběhů proti pěchotním minám, na oknech pletivo proti zápalným lahvím či granátům a rámy pro velké množství materiálu a pohonných hmot, které jednotka bere do boje.

Každý jednotlivec má vybavení do terénu, za něž by se nemusel stydět horolezec, který se chystá zdolat sedmitisícovku. Hlavním užívaným materiálem je gore-tex poslední generace, z něhož jsou ušity kalhoty, bundy, rukavice, kukly a boty, pod ním jsou spodky a vesty z materiálu fleece a spodní vrstvu tvoří podle potřeby letní či zimní vrstvy prodyšných umělých tkanin typu moira.

Samozřejmostí jsou nepromokavé spací pytle z dutých vláken do -30 stupňů, speciální lehké karimatky či zateplovací folie. K výbavě patří také obdoba trampské krabičky poslední záchrany pro přežití, kterou si každý zčásti doplňuje sám. Patří do ní filtry na vodu, magneziová křesadla, plynové a lihové vařiče, strunové a řetězové pily, píšťalky, motouzy a dráty, výbava na chytání ryb či mnoho druhů nožů.

Tři dny před kamerami
V únoru Česká televize uvedla o elitní jednotce z Prostějova dokumentární film. Unikátní dokument z dílny reportéra pořadu FAKTA Filipa Černého a režiséra Vladimíra Kotláře vznikl během tří natáčecích dnů uprostřed moravských lesů, kde 6. skupina speciálních sil cvičila bojové akce, jako přepadení objektu obsazeného teroristy, záchranu rukojmích, výsadek z bojových vrtulníků, seskok volným pádem z výšky 4 kilometrů nad zemí nebo přepadení jedoucího vozu pomocí nastražené výbušniny.

K takovým ukázkám se přitom dosud televizní kamery nedostaly. Dokument nezachycoval jen přímé akce jednotky, ale zabýval se také otázkami, proč mají muži zájem o takovou práci, na čem je postavena jejich týmová činnost nebo jak moc se obávají vlastních chyb při ostré akci, nebo dokonce smrti.

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO


Video