Pašeráci lidí začali ve větší míře přesouvat svou nekalou činnost do Tuniska poté, co proti nim zakročila pobřežní stráž v sousední Libyi. Při potopení člunu se 180 lidmi o víkendu zahynulo nejméně 68 migrantů. Většinou šlo o Tunisany, kteří údajně prchali před nezaměstnaností a ekonomickou krizí ve své zemi. Je to nejhorší neštěstí svého druhu u tuniských břehů.
„Od prvního ledna do konce května 2018 jsme u našich břehů zadrželi kolem šesti tisíc migrantů, přičemž ve stejném období minulého roku byly zadržených pouze stovky,“ uvedl tuniský ministerský úředník, který si nepřál být jmenován.
Tuniský premiér Júsuf Šáhid ve středu odvolal ministra vnitra Lutfího Brahíma. Důvodem je pravděpodobně víkendové neštěstí. Už předtím předseda vlády vyhodil desítku zástupců bezpečnostních složek kvůli tomu, že se člun nepodařilo zadržet.
Problémy řeší i Bosna
Důsledky tuniské situace pociťují i evropské země. Do Itálie se letos se k 2. květnu dostalo 1 910 tuniských migrantů včetně 39 žen a 307 nezletilců, z toho 293 bez doprovodu dospělé osoby. Za stejné období loňska se do Itálie dostalo 231 tuniských migrantů, vyplývá ze statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Celkový počet migrantů připlouvajících do Itálie přitom prudce klesl po loňském červenci, kdy významná skupina pašeráků v libyjském pobřežním městě Sabráta souhlasila s ukončením činnosti a nakonec byla vytlačena. Libyjská pobřežní stráž podporovaná Evropskou unií rovněž začala vracet větší počet migrantů zadržených na moři do Libye.
Znatelný nárůst migrantů hlásí také Bosna, která se ocitla na nové balkánské migrační trase. Tamní úřady od začátku roku zaregistrovaly 5 664 migrantů. Jen během víkendu se do země podle ministra bezpečnosti Dragana Mektića dostalo 350 migrantů.
„Během víkendu jsme měli zvýšení počtu ilegálních migrantů, kteří se dostali do Bosny a Hercegoviny. Někde se jim podařilo objevit cestu, kterou jsme ještě neidentifikovali,“ přiznal Mektić. Ministr rovněž potvrdil, že se ve čtvrtek v Sarajevu sejdou představitelé všech zemí západního Balkánu postižených migrační krizí. Hledat podle něj budou řešení a způsob zastavení migrace (o nové balkánské cestě více zde).
Nová balkánská migrační trasa vede přes Albánii, Černou Horu, Bosnu, Chorvatsko a Slovinsko.
Kurz: Musíme chránit vnější hranici
Migrační krize je prioritou blížícího se rakouského předsednictví Evropské unie. Kancléř Sebastian Kurz proto ve středu po setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem zdůraznil, že občané evropských zemí očekávají od Evropské unie, že dokáže zajistit stabilitu a pořádek.
Kurz přitvrzuje v boji proti migraci, jeho hvězda stoupá doma i v Evropě |
Země EU se už dva roky nedokážou shodnout na reformě azylového řízení v EU. Naposledy pondělní jednání ministrů vnitra ukázalo hluboké rozpory kvůli mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl v případě krize, který odmítají například Maďarsko, ČR či další země ze středu a východu EU. Také Rakousko má ke kvótám rezervovaný postoj. Nynější podoba kompromisu se ale nelíbila ani Itálii, která naopak na přerozdělování trvá.
Věc tak dostanou na stůl šéfové států a vlád EU na summitu koncem měsíce. Jak na tiskové konferenci s Kurzem poznamenal šéf komise Juncker, je potřeba s věcí konečně pohnout. Klíčová je přitom podle něj otázka ochrany vnější hranice Evropské unie.
„Pokud summit nenajde řešení, budeme věc probírat dál. A svoláváme na 20. září setkání šéfů států a vlád do Salcburku, kde o tom budeme také mluvit,“ prohlásil Kurz. Také podle něj je nutné především domluvit zlepšení ochrany vnější hranice.
„O kvótách budou složitá jednání, to je mi jasné. Ale u jiných věcí panuje shoda, což je příležitost, které bychom se měli chopit,“ řekl rakouský kancléř. Připomněl například posílení financí i mandátu evropské pobřežní a pohraniční stráže či snahy o co největší omezení migračních proudů ještě před tím, než se přiblíží k Evropě. „Nejsou jen vnitřní hranice, ale je také vnější hranice, která musí být správným způsobem chráněna,“ dodal Kurz.
Juncker jej doplnil, že cílem komise je opětovné odstranění nyní existujících kontrol na vnitřních hranicích unie při posílení ochrany hranice vnější. „To samozřejmě stojí peníze, ale mysleli jsme na to v příštím návrhu rozpočtu,“ podotkl Juncker. Je přesvědčen, že posun v této věci umožní také řešení dalších otázek.
