Chápeme přání turkmenské vlády vyšetřit důkladně pokus o atentát a předvést viníky před soud, ale jsme znepokojeni tím, jak je vedeno vyšetřování," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Reeker.
USA jsou znepokojeny případem amerického občana Leonida Komarovského, který má i ruské občanství.
V rámci vyšetřování pokusu o atentát na Nijazova z 25. listopadu, bylo podle místních zdrojů zadrženo 23 lidí.
Mezi nimi jsou podle generálního prokurátora tři Čečenci, tři turečtí žoldáci, jeden Armén a jeden americký občan mající i ruské občanství.
Na cestě z rezidence do úřadu ostřelovalo auto hlavy státu několik ozbrojenců. Každý z vrahů prý dostal v případě úspěšného atentátu slíbeno 25 tisíc dolarů.
Vrahy prý na prezidenta poslali odpůrci
"Je to akt mezinárodního terorismu, namířený proti turkmenským ústavním normám s cílem destabilizovat situaci v republice," řekl den po činu prezidentův mluvčí Serdar Durdyjev.
Zadržení údajně označili během výslechu za organizátora bývalého prvního náměstka ministra zemědělství Imamdurdyho Yklymova. Za atentát jim prý zaplatil a dal jim i auta.
Na přípravě a financování útoku na Nijazova se podíleli také bývalý ministr zahraničí Boris Šichmuradov, bývalý šéf centrální banky Chudajberdy Orazov a exambasador v Turecku Nurmuchamed Chanamov, řekl mluvčí.
Všichni čtyři jsou v emigraci. Ve vlasti čelí obvinění z krádeže státního majetku.
Příkaz k atentátu přišel podle Durdyjeva ze zahraničí. "Nemohu říci, že příkaz přišel z Ruska, ale v Rusku jsou politické osobnosti, které drží nad strůjci útoku ochrannou ruku," řekl.
Nijazov, který se nechává nazývat Turkmenbaši - Otec všech Turkmenů, vládne postsovětské středoasijské republice železnou rukou. U moci je od roku 1991. V roce 1999 byl jmenován doživotním prezidentem. Nemilosrdně potírá opozici.
Ač byl pozván, na pražský summit NATO nakonec nepřijel.
Jeho středoasijská země je sice politicky i ekonomicky izolována, její potenciál je ale značný - má totiž jedny z největších zásob zemního plynu na světě a také významné zásoby ropy v Kaspickém moři.
V souvislosti s porážkou Talibanu se též znovu začalo hovořit o výstavbě mohutného plynovodu, který by přes sousední Afghánistán vedl plyn do Pákistánu.
