Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turkmenistán zatčení Američana tajil

  8:06aktualizováno  8:06
Washington obvinil Turkmenistán z porušení mezinárodního práva. Místní úřady, které zadržely v souvislosti s pokusem o atentát na prezidenta Saparmurata Nijazova Američama, o tom neřekly americké ambasádě.

Chápeme přání turkmenské vlády vyšetřit důkladně pokus o atentát a předvést viníky před soud, ale jsme znepokojeni tím, jak je vedeno vyšetřování," prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Reeker.

USA jsou znepokojeny případem amerického občana Leonida Komarovského, který má i ruské občanství.

V rámci vyšetřování pokusu o atentát na Nijazova z 25. listopadu, bylo podle místních zdrojů zadrženo 23 lidí.

Mezi nimi jsou podle generálního prokurátora tři Čečenci, tři turečtí žoldáci, jeden Armén a jeden americký občan mající i ruské občanství.

Na cestě z rezidence do úřadu ostřelovalo auto hlavy státu několik ozbrojenců. Každý z vrahů prý dostal v případě úspěšného atentátu slíbeno 25 tisíc dolarů.

Vrahy prý na prezidenta poslali odpůrci
"Je to akt mezinárodního terorismu, namířený proti turkmenským ústavním normám s cílem destabilizovat situaci v republice," řekl den po činu prezidentův mluvčí Serdar Durdyjev.

Zadržení údajně označili během výslechu za organizátora bývalého prvního náměstka ministra zemědělství Imamdurdyho Yklymova. Za atentát jim prý zaplatil a dal jim i auta.

Na přípravě a financování útoku na Nijazova se podíleli také bývalý ministr zahraničí Boris Šichmuradov, bývalý šéf centrální banky Chudajberdy Orazov a exambasador v Turecku Nurmuchamed Chanamov, řekl mluvčí.

Všichni čtyři jsou v emigraci. Ve vlasti čelí obvinění z krádeže státního majetku.

Příkaz k atentátu přišel podle Durdyjeva ze zahraničí. "Nemohu říci, že příkaz přišel z Ruska, ale v Rusku jsou politické osobnosti, které drží nad strůjci útoku ochrannou ruku," řekl.

Nijazov, který se nechává nazývat Turkmenbaši - Otec všech Turkmenů, vládne postsovětské středoasijské republice železnou rukou. U moci je od roku 1991. V roce 1999 byl jmenován doživotním prezidentem. Nemilosrdně potírá opozici.

Ač byl pozván, na pražský summit NATO nakonec nepřijel.

Jeho středoasijská země je sice politicky i ekonomicky izolována, její potenciál je ale značný - má totiž jedny z největších zásob zemního plynu na světě a také významné zásoby ropy v Kaspickém moři.

V souvislosti s porážkou Talibanu se též znovu začalo hovořit o výstavbě mohutného plynovodu, který by přes sousední Afghánistán vedl plyn do Pákistánu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.