Nijazov dosud světově proslul především svými neobvyklými nařízeními. Novopečení řidiči například měli citovat u zkoušek z jeho spisů nebo chtěl postavit uprostřed pouště postavit ledový palác. - více zde
V pátek ale na jednání vlády bývalé středoasijské sovětské republiky mimo jiné oznámil, že by se od příštího roku zřekl práva na jmenování nových gubernátorů. Nově by je volili lidé v regionech.
Za žádoucí označil Nijazov i to, aby vedle nynější Demokratické strany Turkmenistánu, která je pokračovatelkou komunistické strany, vznikly ještě dvě další politické strany.
Obě tato seskupení by podle jeho představ měla postavit v prezidentských volbách v roce 2009 své vlastní kandidáty.
Zcela odejít autokrat nehodlá
Nijazov, který stojí v čele Turkmenistánu od roku 1985, čili ještě ze sovětských let, ale zároveň dal jasně najevo i to, že ačkoli funkci prezidenta chce v roce 2009 opustit, z vysoké politiky odejít nehodlá.
Jeho vystoupení na zasedání vlády vysílala státní televize v přímém přenosu. Budou-li oznámené reformy skutečně provedeny, politický systém této země se výrazně změní klidným způsobem, poznamenala agentura Reuters.
Po rozpadu Sovětského svazu získal Nijazov při prezidentských volbách v roce 1992 údajně 99,5 procenta hlasů a o dva roky později byl jeho mandát s podobnou podporou prodloužen do roku 2002.
V roce 1999 jej ale parlament zvolil do funkce prezidenta doživotně. Kult Nijazova je i na středoasijské poměry nebývale velký.
Prezident dosud nepřipouštěl žádnou opozici a její představitele většinou přiměl k emigraci. Prezident přitom neřekl, co jej vedlo k vyhlášení reforem.
"Osud státu nemůže záviset na jednom člověku," řekl pouze ve svém projevu. Místní pozorovatelé soudí, že za nečekaným prohlášením jsou zřejmě události, které se v posledních měsících odehrály v Gruzii, na Ukrajině a v Kyrgyzstánu a vedly k pádu diktátorských režimů. - více zde
