Dva měsíce od započetí bombardování Jugoslávie přesto údajně ponechává vyhlídka na dovolenou pod bombardéry mnohé výletníky chladné. "Počáteční nervozita už není znát," říká šéf pobočky řecké státní centrály pro cestovní ruch ve Frankfurtu nad Mohanem Platon Davakis. Situace se podle něj stabilizovala a také varování před zpožďováním letů nad Balkánem turisty neodrazují.
Výrazněji zatím válkou o Kosovo zřejmě trpí jen cestovní ruch v Chorvatsku. Německé cestovní kanceláře potvrzují, že rezervace na květen a červen se prakticky zastavily. Storna sice nejsou patrná, avšak nové objednávky nepřicházejí, říká mluvčí jedné z největších cestovních kanceláří NUR Gunther Träger. Představitel dalšího německého giganta TUI Mario Köpers říká, že ze 100 turistů zamýšlejících jet do této oblasti jich 95 požádalo o změnu destinace.
Poté, co italský tisk v minulých dnech informoval o nálezech tříštivých bomb NATO u pobřeží před letovisky v oblasti Benátek, Rimini a Ancony, odpovídaly kanceláře na řadu znepokojených dotazů. Mluvčí italské státní turistické agentury Christine Inverardiová ujišťuje: Pláže uzavřeny nejsou. Kancelář TUI prohlašuje, že zaznamenává "vynikající míru objednávek jak v Itálii, tak i Řecku".
Přesto ale městská správa v Benátkách žádala od primátora Massimo Cacciariho, aby na Severoatlantické alianci vymáhal odškodnění za hospodářské ztráty. Bomby svržené do severního Jadranu způsobily "obyvatelstvu, hospodářství a obrazu města velké škody", praví se v prohlášení vydaném po zveřejnění zpráv, že letouny NATO shazovaly bomby do moře, když měly nedostatek paliva. Italský ministr ekologie Edo Ronchi sliboval odškodnění rybářským sdružením, jejichž členové pumy našli ve svých sítích.
Pro shazování bomb NATO vymezilo v Jaderském moři šest zón o průměru 18 kilometrů, některé z nich již v roce 1992. Zóny leží v mezinárodních vodách a nejsou v blízkosti nejčastěji používaných námořních spojnic.
Řecká turistická centrála podle Davakise vidí asi 15procentní růst zájemců o dovolenou v této zemi. Kdyby nebyla válka, byla by prý sezóna ještě lepší.
Damoklův meč ale Davakis spatřuje v případném vysazení pozemních vojsk v Kosovu, o čemž se zejména v USA a Velké Británii v posledních dnech stále více spekuluje. "Pak by to bylo úplně něco jiného," říká řecký turistický odborník.
Rakouské cestovní kanceláře si stěžují na pokles zájmu svých klientů nejen o Chorvatsko, ale také o Turecko. "Kvůli válce v Kosovu a chystanému procesu s kurdským vůdcem Ocalanem se rakouští turisté vyhýbají těmto zemím," říká Katja Polajnarová z kanceláře Österreichisches Verkehrsbüro.
Obavy z cest k Jadranu či vůbec do východního Středomoří naopak ženou turisty ze západních zemích na západ středomořského regionu. Není to jen válka na Balkáně, ale také nestabilita v Turecku, jež vede cestovní kanceláře k rostoucím objednávkám v Portugalsku, říká Eliderico Viegas, který je šéfem sdružení hotelů a turistických sdružení v jihoportugalské oblasti Algarve.
Válečné operace v srbské provincii Kosovo také způsobily, že Rakušané hodlají ve zřetelně větší míře strávit dovolenou doma: za první čtyři měsíce letošního roku se počet rezervací v rakouských rekreačních střediscích zvýšil o 40 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Pokud se týká zahraničních cest, poklesl zájem Rakušanů zatím oproti loňsku celkem o 15 procent.
Výrazněji zatím válkou o Kosovo zřejmě trpí jen cestovní ruch v Chorvatsku. Německé cestovní kanceláře potvrzují, že rezervace na květen a červen se prakticky zastavily. Storna sice nejsou patrná, avšak nové objednávky nepřicházejí, říká mluvčí jedné z největších cestovních kanceláří NUR Gunther Träger. Představitel dalšího německého giganta TUI Mario Köpers říká, že ze 100 turistů zamýšlejících jet do této oblasti jich 95 požádalo o změnu destinace.
Poté, co italský tisk v minulých dnech informoval o nálezech tříštivých bomb NATO u pobřeží před letovisky v oblasti Benátek, Rimini a Ancony, odpovídaly kanceláře na řadu znepokojených dotazů. Mluvčí italské státní turistické agentury Christine Inverardiová ujišťuje: Pláže uzavřeny nejsou. Kancelář TUI prohlašuje, že zaznamenává "vynikající míru objednávek jak v Itálii, tak i Řecku".
Přesto ale městská správa v Benátkách žádala od primátora Massimo Cacciariho, aby na Severoatlantické alianci vymáhal odškodnění za hospodářské ztráty. Bomby svržené do severního Jadranu způsobily "obyvatelstvu, hospodářství a obrazu města velké škody", praví se v prohlášení vydaném po zveřejnění zpráv, že letouny NATO shazovaly bomby do moře, když měly nedostatek paliva. Italský ministr ekologie Edo Ronchi sliboval odškodnění rybářským sdružením, jejichž členové pumy našli ve svých sítích.
Pro shazování bomb NATO vymezilo v Jaderském moři šest zón o průměru 18 kilometrů, některé z nich již v roce 1992. Zóny leží v mezinárodních vodách a nejsou v blízkosti nejčastěji používaných námořních spojnic.
Řecká turistická centrála podle Davakise vidí asi 15procentní růst zájemců o dovolenou v této zemi. Kdyby nebyla válka, byla by prý sezóna ještě lepší.
Damoklův meč ale Davakis spatřuje v případném vysazení pozemních vojsk v Kosovu, o čemž se zejména v USA a Velké Británii v posledních dnech stále více spekuluje. "Pak by to bylo úplně něco jiného," říká řecký turistický odborník.
Rakouské cestovní kanceláře si stěžují na pokles zájmu svých klientů nejen o Chorvatsko, ale také o Turecko. "Kvůli válce v Kosovu a chystanému procesu s kurdským vůdcem Ocalanem se rakouští turisté vyhýbají těmto zemím," říká Katja Polajnarová z kanceláře Österreichisches Verkehrsbüro.
Obavy z cest k Jadranu či vůbec do východního Středomoří naopak ženou turisty ze západních zemích na západ středomořského regionu. Není to jen válka na Balkáně, ale také nestabilita v Turecku, jež vede cestovní kanceláře k rostoucím objednávkám v Portugalsku, říká Eliderico Viegas, který je šéfem sdružení hotelů a turistických sdružení v jihoportugalské oblasti Algarve.
Válečné operace v srbské provincii Kosovo také způsobily, že Rakušané hodlají ve zřetelně větší míře strávit dovolenou doma: za první čtyři měsíce letošního roku se počet rezervací v rakouských rekreačních střediscích zvýšil o 40 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Pokud se týká zahraničních cest, poklesl zájem Rakušanů zatím oproti loňsku celkem o 15 procent.
