Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecký tisk dělá z Merkelové Hitlera, kritizuje rezoluci o genocidě

  11:44aktualizováno  12:00
Turecký provládní i protivládní tisk v pátečních vydáních sdílí zlobu vůči Německu, jehož parlament ve čtvrtek uznal masakr Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Hlavní stránky několika listů zobrazily německou kancléřku Angelu Merkelovou s knírkem nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

„Naši bratři ve zbrani nám vpadli do zad,“ napsal provládní list Sabah s odkazem na spojenectví Německa a Osmanské říše během první světové války. „Tímto je osudové spojenectví, které započalo v první světové válce, minulostí. Naši padlí vojáci se vzdali svých životů za Německo očividně zcela zbytečně,“ dodal.

Berlín označil masakry Arménů za genocidu. Turecko odvolalo velvyslance

„Hanba vám,“ napsal pod fotografií německého parlamentu kdysi vůči vládě kritický deník Hürriyet, který se v posledních měsících názorově vedení země přibližuje. „Spolkový sněm přijal rezoluci o genocidě Arménů, kterou zasadil hluboké rány staletým vztahům s Tureckem,“ dodal Hürriyet s tím, že Berlín se dopustil genocidy přátelství.

„Styďte se!“ hlásá v němčině palcový titulek kemalistického deníku Sözcü, který zastává tvrdé postoje proti vládnoucí proislámské Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). List otiskl na titulní straně také fotomontáž zobrazující Merkelovou s knírkem v nacistické uniformě a s nacistickou vlajkou v pozadí.

V textu mimo jiné píše, že Hitlerovi potomci nařkli Turecko z genocidy. „Německo, které za druhé světové války spáchalo genocidu, při které zmasakrovalo šest milionů Židů, a které dodávkami zbraní (zakázané Straně kurdských pracujících) PKK otevřelo cestu k zabíjení našich dětí, nyní ratifikovalo takzvanou arménskou genocidu... Zuříme,“ napsal list.

Deník Cumhuriyet, který zastává vůči turecké vládě kritické názory, zvolil v reakci na krok Německa podle DPA střízlivější postoj. Turecko se podle něj se svým postojem k masakru z roku 1915 ocitlo osamocené a AKP spolu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem prohrálo další diplomatickou válku.

Pošramocené vztahy armád

Německá armáda se obává, že spor o genocidu Arménů poškodí vojenskou spolupráci mezi Německem a Tureckem, zejména v oblasti boje proti Islámskému státu a převaděčům uprchlíků. Napsal to server Spiegel Online den poté, co Spolkový sněm označil za genocidu masakr Arménů v roce 1915 Osmanskou říší. Ankara takovou interpretaci historických událostí odmítá a německý postoj ostře kritizuje.

Fotogalerie

Server upozorňuje, že parlamentní rezoluce by mohla mít dopady na rozmístění německých průzkumných letounů Tornado na tureckém území nebo na společnou misi proti převaděčům v Egejském moři.

V Berlíně panuje obava z toho, že by Ankara v rozhořčení z rezoluce mohla společné projekty omezit, nebo dokonce zcela torpédovat.

Ve čtvrtek ráno, ještě před hlasováním ve Spolkovém sněmu, jednala německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová s vedoucími činiteli armády o možných tureckých reakcích. Výsledkem debaty byl podle Spiegelu závěr, že je třeba počítat s negativními dopady na společné operace.

Turecko je pro bundeswehr strategickým partnerem zejména v boji proti Islámskému státu. Z tureckého území totiž již několik měsíců startují průzkumná Tornada, která každodenně monitorují oblast Sýrie a Iráku. Formální dohoda o umístění německých letadel na tureckém území ale ještě nebyla uzavřena. Podle serveru nebyla jednání nikdy jednoduchá a současné napětí jim nikterak nepomůže.

Autoři: ,


Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.