Nový zákon nově definoval kompetence Nejvyšší rady soudců a prokurátorů (HSYK), která patří k nejvyšším justičním orgánům v zemi, a výrazně posílil pravomoci ministra spravedlnosti, především při jmenování soudců.
Zákon vstoupil navzdory ostré kritice opozice v platnost koncem února, kdy jej podepsal turecký prezident Abdullah Gül. Premiér Erdogan ho koncipoval jako odpověď na korupční skandál, který se rozhořel koncem loňského roku a vynutil si obměnu části kabinetu.
Podle premiéra za obviněními z korupce stojí spiknutí, na němž se zčásti podílí i zaujatá justice. Proto za poslední měsíce v Turecku skončily nebo byly přemístěny tisíce policistů, prokurátorů a soudců a zákon měl navíc pravomoci justice oklestit.
Ústavní soud podle deníku Hürriyet vládě nařídil, aby širší pravomoci ministra spravedlnosti nově definovala, a dal tak za pravdu opoziční Lidové republikánské straně (CHP), která návrh podala.
Za poslední týdny je to už po několikáté, co ústavní soudci překazili záměry kabinetu. Nedávno zrušili například zablokování mikroblogové sítě Twitter, pro níž úřady zasáhly proto, že údajně zveřejňovala informace a nahrávky zpochybňující bezúhonnost vládních představitelů.
Podle kritiků byl zákon ušit na míru potřebám vládní proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která údajně chce zabránit vyšetřování úplatkářství.
