Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyjádřil v předvečer 99. výročí soustrast...

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyjádřil v předvečer 99. výročí soustrast potomkům statisíců Arménů, kteří byli povražděni v posledních letech existence osmanské říše (23. dubna 2014). | foto: AP

Erdogan litoval smrti tisíců Arménů, slovu genocida se ale vyhnul

  • 8
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyjádřil soustrast potomkům statisíců Arménů, kteří vojáci osmanské říše povraždili na začátku 20. století. Označení "genocida" se ale záměrně vyhnul. Erdoganova slova jsou přesto dosud nejvstřícnějším gestem vůči k Jerevanu.

Vstřícné gesto po desetiletích napětí mezi oběma zeměmi přišlo z Ankary v předvečer 99. výročí začátku masakru. Za počátek vlny masakrů a deportací je považován 24. duben roku 1915, kdy bylo v tehdejší Konstantinopoli, dnešním Istanbulu, zatčeno přes 200 arménských intelektuálů a představitelů této komunity.

"První moderní holokaust"

Genocida Arménů dodnes štěpí Západ: Turci jsou příliš cenný spojenec, než aby je někdo dráždil

Turecký premiér Erdogan ve svém prohlášení nazval citlivou otázku krvavých událostí z první světové války "společnou bolestí" a uznal, že deportace arménských obyvatel měla "nehumánní následky". Prohlášení bylo zveřejněno v turečtině, arménštině a dalších sedmi jazycích.

Zástupce Arménů a organizací na ochranu lidských práv ale slova tureckého premiéra nepřesvědčila. Podle arménského prezidenta Turecko jakožto nástupce osmanské říše pokračuje ve své politice totálního popírání genocidy. "Pouze uznání a odsouzení (genocidy) může zabránit opakování takového trestného činu v budoucnosti," prohlásil Sargsjan podle agentury AFP.

Lídři organizace The Armenian National Committee of America v obdobném duchu uvedli, že Erdogan se pokouší "umlčet mezinárodní odsouzení a výzvu, aby centrálně plánované a systematicky prováděné vyvražďování a deportace neunikly spravedlnosti".

Spor o slovo "genocida"

Ankara se kvůli popírání masového zabíjení Arménů již dříve opakovaně dostala do sporu s některými dalšími zeměmi.

Krveprolití

Turecko v souvislosti s vyvražděním stovek tisíc Arménů v letech 1915 až 1917 odmítá hovořit o "genocidě" a osudné události vysvětluje jako důsledek chaosu, jenž zachvátil rozpadající se osmanské impérium.

Ankara sice uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem tehdy zahynula řada Arménů, oficiálně se však za masové zabíjení nikdy neomluvila.

Jerevan tvrdí, že Turci povraždili až dva miliony Arménů, Turecko odhaduje počet obětí asi půl milionu.

V roce 2011 tak například Turecko přerušilo veškeré ekonomické, politické i vojenské vztahy s Francií kvůli zákonu, který schválili tamní zákonodárci. Ten trestá až rokem vězení a pokutou do výše 45 tisíc eur (přibližně 1,1 milionu korun) každého, kdo by byl uznán vinným z popírání genocidy, včetně té arménské za první světové války.

Mezi státy, které již oficiálně uznaly arménský masakr pod taktovkou Turků patří například Slovensko, Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Litva, Belgie, Itálie, Vatikán nebo Kypr. Další země tak učinily polooficiálním prohlášením svých představitelů.

Přinutit uznat arménskou genocidu se Ankaru snažila násilnou cestou od 70. let minulého století třeba také teroristická organizace ASALA. Jejím členům se podařilo zabít několik vysoce postavených tureckých představitelů, včetně tureckého velvyslance ve Vídni. Organizaci rozmetala až počátkem 90. let turecká armáda.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video