Pro šátkovou reformu zvedlo ruku 403 poslanců, 107 bylo proti, potvrdil předseda Národního shromáždění Koksal Toptan.
Pro povolení šátků je konzervativní strana Spravedlnost a rozvoj (AKP) tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Protože je pro ústavní změny nutná dvoutřetinová většina, spolupracuje s nacionalistickou Národní stranou akce (MHP).
Zatím se hlasovalo o prvním ústavním dodatku. Ten praví, že všichni občané mají ze strany státních institucí právo na rovné zacházení. V Turecku, které je z 99 % muslimské, si dvě třetiny žen zakrývají hlavu šátkem. Ztrácí tím možnost navštěvovat vysokou školu.
Otázka, zda povolit zahalování hlavy na akademické půdě, rozděluje tureckou společnost. "Tvrdíme, že to poškodí sekularitu," řekl BBC rektor Technické univerzity Ural Akbulut. Odpůrci mluví o prvním kroku k islamizaci společnosti a rozmazání odluky církve a státu.
Ze stejného důvodu je proti i opozice - sociální demokraté, autoritářsko-kemalistická CHP a demokratická levice. Už se nechali slyšet, že dodatky napadnou u ústavního soudu. Lze čekat masivní demonstrace, které provázely už jednání o reformě.
Parlament v Ankaře hlasoval o změnách už v minulých dnech. V noci na čtvrtek povolil šátky na univerzitách v prvním čtení (více zde) a dnes rozhodnutí ve druhém čtení potvrdil.
Hlasovat se bude ještě o druhém dodatku, podle kterého "nikdo nemůže být připraven o své právo na vyšší vzdělání". V praxi to znamená, že na univerzitu budou moci i zahalené studentky.
Cesta druhého dodatku parlamentem by měla být stejně snadná jako v případě prvního. Pak už bude stačit jen podpis prezidenta Abdullaha Güla. Ten bude jen formální už proto, že jde o konzervativce.
Podle nových pravidel budou povolené šátky, které jsou sepnuté pod bradou a nezahalují krk ani obličej. Nošení šátků je na univerzitách zakázáno od roku 1997.
