Turečtí poslanci schválili podle očekávání zásah do kurdských oblastí Iráku velkou většinou. Premiér Recep Tayyip Erdogan sice vyvracel, že útok bude bezprostředně následovat, ale svolení k němu už má.
"Dochází nám trpělivost. Pokud chce Irák zabránit turecké intervenci do severního Iráku, musí nyní sám zasáhnout proti teroristům z PKK," prohlásil premiér.
Turky vyprovokovaly separatistické guerilly Kurdské strany pracujících (PKK), které našly útočiště v iráckém Kurdistánu a podnikají útoky na tureckém území. Při jednom z nich nedávno zabily třináct tureckých vojáků. Evropská unie a Spojené státy vedou PKK jako teroristickou organizaci.
V Turecku, které má 70 milionů obyvatel, žije zhruba 14 milionů Kurdů, převážně na jihovýchodě země. Část z nich se pod vlivem vládních programů nuceně asimilovala. PKK nicméně stále usiluje o vytvoření samostatného kurdského státu. Během víc než dvacet let trvajícího konfliktu zahynulo už zhruba čtyřicet tisíc lidí.
Spojené státy: jsme proti
Američané se obávají, že případný útok zhorší už tak nestabilní situaci v Iráku. "Říkáme Turecku jasně, že není v jejich zájmu posílat své vojáky do Iráku. Vlastně oni už je tam mají...Nemyslíme si, že by bylo v jejich zájmu posílat jich tam víc," řekl na dnešní tiskové konferenci prezident George W. Bush.
S Turky ale musí jednat opatrně. Vztahy mezi oběma státy zjitřil zahraniční výbor americké Sněmovny reprezentantů, který odsoudil genocidu Arménů z počátku století (více zde). Turecko na protest stáhlo svého vyslance ve Spojených státech. - více zde
Američané přitom Turky potřebují. Muslimská demokracie je spojencem ve "válce proti terorismu" a poskytuje USA potřebné vojenské základny.
Od útoku na jinak asi nejklidnější část Iráku chce Turky odradit i Bagdád. Včera přiletěl do Istanbulu irácký vicepremiér Tárik al-Hašimí. Uvedl, že chápe tureckou zlost, ale vyjádřil naději, že obě strany dosáhnou shody.
Vicepremiér Barham Saleh řekl, že by vojenská akce měla velmi neblahé následky. "Pokud si Turecko jako sousední země osobuje právo vojensky intervenovat v Iráku, co zabrání v intervenci dalším sousedům?" ptal se Saleh v rozhovoru pro BBC.
Co s nimi
The Economist napsal, že většina z necelých pěti milionů iráckých Kurdů nepodporuje PKK a žádá samostatnost pouze pro "své" území na severu Iráku. Proti separatistům, ke kterým mají díky etnické spřízněnosti blíž než k arabským šíitům a sunnitům, ale sami násilně nezasáhnou.
List nicméně tvrdí, že by mohli přimhouřit oko, pokud by zaútočili Turci. Turecko je největší obchodní partner Kurdů a de facto na něm závisí jejich ekonomické přežití.
