Turecku se otevřela cesta do EU

  • 266
Evropská komise doporučila členským státům Evropské unie, aby zahájily přístupové rozhovory s Tureckem. Stane-li se v budoucnu Turecko členským státem, bude unie hraničit s Íránem i Irákem.

EK zdůvodnila své rozhodnutí pozitivním vývojem v Turecku. "Komise se domnívá, že Turecko dostatečně splňuje politická kritéria a doporučuje, aby začala přístupová jednání," píše se v usnesení.

Zároveň však ve své zprávě navrhla několik pojistek pro případ, že by tento vývoj nepokračoval. Nejostřeji sledovanou oblastí je v Turecku dodržování lidských práv. "Nezvratnost reformního procesu, zejména pokud jde o základní svobody, bude muset být potvrzena v delší časové perspektivě," uvádí zpráva.

Návrh EK je pouze podkladem pro rozhodování členských států. Nejvyšší představitelé pětadvacítky musí na prosincovém summitu jednomyslně rozhodnout, zda jednání s Tureckem skutečně začne a pokud ano, tak kdy.

Turecko doporučení EK vítá. "Je to historické rozhodnutí pro Turecko a pro Evropu," řekl novinářům šéf turecké diplomacie Abdullah Gül.

EK: Jednání bude dlouhé a těžké
Obsáhlý posudek, který EK na Turecko schválila, naznačuje, že jednání bude dlouhé a těžké a bude záviset na tom, co se bude v Turecku dít.

Komise slibuje, že "navrhne přerušení jednání v případě vážného a trvalého porušení zásad svobody, demokracie, respektování lidských práv a základních svobod, na nichž je unie založena". O takovém doporučení by členské státy nehlasovaly jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.

Pro volný pohyb pracovních sil "lze zvážit trvalé ochranné opatření", tedy možnost zastavit příchod tureckých pracovníků do EU i po skončení přechodného období.

Komise konstatuje, že Turecko podstatně pokročilo v procesu politických reforem, velmi se snaží o jejich zavedení do praxe, musí v tom však usilovně pokračovat. Zvláště se to týká nulové tolerance v boji proti mučení a špatnému zacházení, stejně jako zajištění svobody projevu, náboženské svobody, práv žen, odborových práv a práv menšin.

Komise vypočítala celou řadu kladů a výhod, které turecké členství v EU přinese jak této zemi, tak celému společenství. Zdůraznila však, že jednání bude "procesem s otevřeným koncem, jehož výsledek není předem zajištěn". Takové upozornění nedostal dosud žádný kandidát členství v unii.

Turecko by se mohlo stát součástí Evropské unie nejdříve v roce 2015.

Prodi: Unie nemusí mít z Turecka strach
Podle předsedy Evropské komise Romana Prodiho se EU nemusí obávat začlenění rozlehlého, chudého a převážně muslimského Turecka do svých řad. "Evropa se svou ústavou a silnými institucemi se nemá čeho bát," uvedl.

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen prohlásil, že rozhodnutí doporučit start přístupových rozhovorů bylo přijato se širokým konsensem.

EK dále počítá se společným vstupem Bulharska a Rumunska do EU v roce 2007. "Jednání s Bulharskem jsou technicky uzavřena, komise podporuje i ukončení jednání s Rumunskem do konce roku, i když to bude náročné," uvedl Verheugen při svém středečním vystoupení v Evropském parlamentu.

Ve svých posudcích však komise vztyčila také varovný prst, především směrem k Bukurešti. Pobídku k urychlení reforem a nápravě vytýkaných nedostatků představuje i záměr komise zakotvit do přístupových smluv i zvláštní ochrannou doložku.

Podle ní by se vstup mohl odložit až o rok, pokud by hrozilo "vážné riziko, že by Bulharsko či Rumunsko zjevně v několika důležitých oblastech nebylo připraveno
splnit podmínky přijetí k 1. lednu 2007".

Přístupové rozhovory s Chorvatskem by měly začít počátkem příštího roku.

Turecko klepe na bránu EU dlouho
Turecko se o členství v unii uchází přes čtyřicet let. Evropské společenství přijalo přihlášku Ankary už v roce 1963. Od roku 1996 byla zavedena celní unie a v roce 1999 označili nejvyšší představitelé tehdejší patnáctky Turecko za kandidátskou zemi.

Turecko už splnilo většinu ekonomických požadavků, Brusel mu však vyčítá především laxní vztah k dodržování lidských práv.

Stávající členové pětadvacítky jsou v postoji k možnému připojení Turecka k Evropské unii rozděleni. Spíše pro jsou Italové, naopak nechuť ukazují průzkumy z Nizozemí, Rakouska a Kypru. Hlasy z Německa a Francie vyznívají proměnlivě.

Samotní Turci jsou vstupu své země do evropských struktur velmi nakloněni, na konci minulého roku vstup podporovaly téměř tři čtvrtiny obyvatelstva.

K urychlenému přijetí Turecka do svých řad vyzval v červnu Evropskou unii americký prezident George Bush. Turecko je totiž důležitým spojencem Washingtonu na Blízkém Východě. - více zde

Evropští politici vidí i plusy přičlenění Turecka
Turecko má sedmdesát milionů obyvatel, třetinový podíl zemědělců a jeho HDP dosahuje jen 30 procent průměru pětadvacítky. Odpůrci jeho přičlenění k EU se obávají, že s takovými charakteristikami bude pro unii obtížně stravitelným soustem.

Navíc jde o zemi, která leží převážně mimo evropský kontinent. Nedůvěru veřejnosti v členských státech vyvolává i to, že turecké obyvatelstvo vyznává z 90 procent islám.

Mezi evropskými politiky však převládá přesvědčení, že začlenění Turecka do EU, bude-li dobře provedeno, bude v dlouhodobém výhledu velmi výhodné z hlediska míru, stability i ekonomického růstu.

Oslabí nebezpečí "civilizačního střetu" mezi křesťanskou Evropou a jejím muslimským sousedstvím a mohlo by také sloužit jako příklad pro mnohé státy Blízkého a Středního východu.

ANKETA: Chcete mít v Evropské unii Turecko?

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video