Turecký parlament kromě zrušení trestu smrti rozhodl o uznání kulturních práv Kurdů a o rozšíření demokratických svobod. "Pokud jde o trest smrti, nejsou žádné pochybnosti, že Turecko je od nynějška na naší straně," prohlásil Verheugen a podotkl, že turečtí zákonodárci si počínali "odvážně".
Přijetí reforem v Turecku podle něho dokazuje, že pevnost, se kterou EU trvá na dodržování lidských práv a ochraně menšin, se vyplatila. "Naše stanovisko přineslo ovoce. Protože jsme neustoupili, objasnili jsme našim partnerům, jak rozhodně chceme obhajovat své hodnoty a nakolik jsou nám blízké," dodal.
Turecko je kandidátem na členství v EU od roku 1999. Unie s ním doposud nezahájila vstupní rozhovory a jako podmínku pro tento krok označila přijetí reforem na poli lidských práv. Nyní se očekává, že o termínu vstupních jednání s Ankarou se bude rozhodovat na svém prosincovém summitu unie.
Turecko dalo zelenou reformám
Parlament schválil balík reforem, který zahrnuje zrušení trestu smrti v době míru, zrušení omezení týkajících se používání kurdštiny ve školství a médiích a rozšíření svobody vyjadřování a spolčování. Turecko tak vykročilo do Evropy. Splnilo tím totiž většinu podmínek, jež stanovila pro zahájení vstupních rozhovorů Evropská unie.
Poslanci o jednotlivých bodech hlasovali nejprve předběžně a po 16hodinové debatě je znovu odhlasovali jako balík o 14 bodech.
Zákaz trestu smrti se netýká válečného stavu. Díky novému zákonu unikne trestu smrti vůdce kurdských separatistů Abdullah Ocalan, který byl odsouzen v roce 1999. O případu Ocalan více čtěte ZDE.
Kurdové budou moci sledovat rozhlasové a televizní vysílání ve vlastním jazyce a kurdština se bude učit ve speciálních kursech.
Další body reforem rozšiřují právo na svobodu shromažďování a vyjadřování, zpřísňují postih nelegální imigrace a rozšiřují práva nemuslimských náboženských institucí.
Reformní zákony vejdou v platnost, až je podepíše prezident Ahmet Necdet Sezer. Očekává se, že EU bude na prosincovém summitu rozhodovat o zahájení vstupních rozhovorů. Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999.
