Pokud by se EU před Tureckem uzavřela, potvrdila by, že je elitářským křesťanským spolkem, dodal Erdogan.
"Přijetí země, která dokázala skloubit islám a demokracii, vnese harmonii do civilizačního soužití. Kdyby to ale nebylo uvítáno, svět se bude muset vypořádat se situací, která nastane," varoval premiér.
Měl tím na mysli útoky teroristických skupin, jako Al-Kajda, se kterými má i jeho země neblahé zkušenosti.
Neobyčejně silná slova Erdogan načasoval přesně: jen za pár dní, konkrétně v pátek 17. prosince, se bude konat prosincový summit EU, na kterém se členské státy dohodnou, zda oficiálně zahájí rozhovory s Ankarou.
O krvavé budoucnosti bez Turecka hovořil Recep Erdogan při slavnostním otevření prvního instanbulského muzea moderního umění. Ceremonie byla přitom o několik měsíců odložena, aby mohla lépe napomoct v budování pověsti Turecka jako liberální země.
Je to ovšem právě Recep Erdogan, kdo rozděluje řadu západních politiků v pohledu na přistoupení Turecka k EU. Dnešní představitel konzervatismu se jako politik vyprofiloval v ortodoxní islámské straně.
Diplomatickou bouři jistě vyvolá také požadavek Francie, která řekla, že při rozhovorech s Tureckem bude chtít, aby Ankara přijala odpovědnost za vyvražďování Arménů v letech 1915 až 1923. Turecko ale odmítá, že se dopustilo genocidy.
"Jsme muslimové, jsme Turkové, jsme demokratičtí a naše země není jen nábožensky založená," otiskl Erdoganova slova list The Times s tím, že při jejich vyslovování kladl šéf vlády důraz na každé z nich.
