K vyhnání arménské menšiny z Otomanské říše došlo v letech 1915 až 1917. Arméni umírali po cestě hladem a na nemoci, jiní byli povražděni.
Zahraniční výbor americké Sněmovny reprezentantů nyní uznal, že se jednalo o genocidu. Turecko, které to popírá, se ihned ohradilo. - více zde
Turecký prezident Abdullah Gül ještě v noci prohlásil: "Toto nepřijatelné rozhodnutí výboru Sněmovny nemá žádný podklad a nerespektuje Turky."
Pro uznání genocidy hlasovali zástupci republikánů i demokratů. Nedali na varování prezidenta Bushe i ministryně zahraničí Riceové. Ti se bojí, že rezoluce ohrozí vztahy s Tureckem a situaci na Blízkém východě.
Americké ministerstvo zahraničí se pokusilo vztahy s Tureckem zachránit. Vyjádřilo nad rozhodnutím vlastních kongresmanů politování. To se ale minulo účinkem.
Stažením velvyslance Turecko znovu naznačilo, že USA by si měly uznání genocidy rozmyslet. Rezoluci totiž zatím přijal jen zahraniční výbor. Celý Kongres bude ještě hlasovat. - více zde
Masakr Arménů za genocidu dosud uznalo 21 států a v roce 1985 i OSN. Na americký Kongres dlouho apelovali arménští aktivisté, aby se k nim přidal. Zákon v Turecku zakazuje o genocidě mluvit ve škole. Řada intelektuálů a novinářů, kteří o genocidě psali, byla odsouzena za "napadání tureckosti".
