"O některých věcech lze ještě vyjednávat, ale předložená nabídka je strop," prohlásil ministr zahraničí USA Colin Powell.
"Očekávám, že se Ankara do konce dne vyjádří. Nemám k tomu nic dalšího, co bych řekl," podotkl Powell.
"Turecko dnes na nabídku USA neodpoví," reagoval na Powellovu žádost ministr zahraničí Yasar Yakis.
Turecký parlament před Powellovým prohlášením odložil své páteční zasedání. Dosud povolil Američanům jen opravit své základny a přístavy. O příchodu nových vojáků se teprve chystá rozhodovat.
Vláda ale zákonodárcům zatím americkou žádost nepostoupila. Žádá od Washingtonu záruky slíbené ekonomické pomoci.
"Neobejde se to bez podpisu. Žádost pošleme, jen pokud se dohodneme," uvedl Tayyip Erdogan, mocný vůdce turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.
Záliv 1991: frustrované Turecko
Turecko tvrdí, že těžce doplatilo na výsledky předchozí války v Zálivu v roce 1991. Obchodní ztrátu po zavedení sankcí proti Iráku odhaduje na 30 miliard dolarů. Právě tolik peněz nyní podle amerických diplomatů Turci žádají.
Navíc máme v oblasti nedostatečné slovo, zejména co se týká severního Iráku, stěžuje si Ankara.
"Je směšné nazývat naše jednání handrkováním o dolary. Politické a vojenské dopady jsou důležité, ale po nich je na řadě ekonomika," podotkl Erdogan.
USA tureckou podporu potřebují, zejména kvůli otevření druhé, severní fronty při případném útoku na Irák.
Bílý dům proto nabízí ekonomickou pomoc. Poslední nabídka zní 6 miliard dolarů dotací a možnost čerpat 20 miliard půjčkami.
Dohoda? Zatím v nedohlednu
Diplomaté obou zemí se však stále nemohou shodnout. Ankara totiž žádá, aby pomoc rychle schválil americký Kongres. Podle Washingtonu ale rozhodování potrvá dva měsíce.
"Není vůbec jasné, co se během dvou měsíců stane. Kongres může přijmout pozitivní i negativní rozhodnutí," nelíbí se časová prodleva Erdoganovi, jehož stranický zástupce Abdullah Gul je tureckým premiérem.
"Buď bude dosaženo dohody, nebo nebude. Přichází chvíle, kdy se musejí připravit plány, přijmout rozhodnutí a není možné to natahovat do nekonečna," reagoval na turecké zdržování mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Přítomnost amerických vojáků může ovlivnit i prohlášení prezidenta Ahmeta Sezera, podle něhož turecká ústava v tomto případě neumožňuje zákonodárcům hlasovat bez rezoluce OSN schvalující použití síly proti Iráku.
Co čeká zbídačenou hranici?
Případná válka může navíc podle Ankary vyvolat nepokoje ve zbídačeném jihovýchodním Turecku, sousedícím s částečně autonomním severním Irákem.
Obě oblasti obývají především Kurdové, vedoucí separatistické boje, v nichž od roku 1984 zahynulo na třicet tisíc lidí.
Kvůli vypuknutí nového násilí a zastavení proudu případných uprchlíků Turecko vysílá do enklávy tisíce vojáků. V první řadě mají zamezit vpádu geril tureckých Kurdů, bivakujících v severním Iráku.
