Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko smetlo americký termín

  18:01aktualizováno  18:01
USA se nemohou shodnout s Tureckem. Washington chtěl do půlnoci vědět, zda Ankara přijme ekonomickou pomoc výměnou za přítomnost dalších vojáků při případné válce v Iráku. Turecko termín odmítlo. USA nabízejí 6 miliard dolarů dotací a dalších 20 miliard v půjčkách. Neshoda ohrožuje americké válečné plány.
Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdogan, předseda turecké islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje. (3. listopadu 2002) | foto: Reuters

"O některých věcech lze ještě vyjednávat, ale předložená nabídka je strop," prohlásil ministr zahraničí USA Colin Powell.

"Očekávám, že se Ankara do konce dne vyjádří. Nemám k tomu nic dalšího, co bych řekl," podotkl Powell.

"Turecko dnes na nabídku USA neodpoví," reagoval na Powellovu žádost ministr zahraničí Yasar Yakis.

Turecký parlament před Powellovým prohlášením odložil své páteční zasedání. Dosud povolil Američanům jen opravit své základny a přístavy. O příchodu nových vojáků se teprve chystá rozhodovat.

Vláda ale zákonodárcům zatím americkou žádost nepostoupila. Žádá od Washingtonu záruky slíbené ekonomické pomoci.

"Neobejde se to bez podpisu. Žádost pošleme, jen pokud se dohodneme," uvedl Tayyip Erdogan, mocný vůdce turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje.

Záliv 1991: frustrované Turecko
Turecko tvrdí, že těžce doplatilo na výsledky předchozí války v Zálivu v roce 1991. Obchodní ztrátu po zavedení sankcí proti Iráku odhaduje na 30 miliard dolarů. Právě tolik peněz nyní podle amerických diplomatů Turci žádají.

Navíc máme v oblasti nedostatečné slovo, zejména co se týká severního Iráku, stěžuje si Ankara.

"Je směšné nazývat naše jednání handrkováním o dolary. Politické a vojenské dopady jsou důležité, ale po nich je na řadě ekonomika," podotkl Erdogan.

USA tureckou podporu potřebují, zejména kvůli otevření druhé, severní fronty při případném útoku na Irák.

Bílý dům proto nabízí ekonomickou pomoc. Poslední nabídka zní 6 miliard dolarů dotací a možnost čerpat 20 miliard půjčkami.

Dohoda? Zatím v nedohlednu
Diplomaté obou zemí se však stále nemohou shodnout. Ankara totiž žádá, aby pomoc rychle schválil americký Kongres. Podle Washingtonu ale rozhodování potrvá dva měsíce.

"Není vůbec jasné, co se během dvou měsíců stane. Kongres může přijmout pozitivní i negativní rozhodnutí," nelíbí se časová prodleva Erdoganovi, jehož stranický zástupce Abdullah Gul je tureckým premiérem.

"Buď bude dosaženo dohody, nebo nebude. Přichází chvíle, kdy se musejí připravit plány, přijmout rozhodnutí a není možné to natahovat do nekonečna," reagoval na turecké zdržování mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.

Přítomnost amerických vojáků může ovlivnit i prohlášení prezidenta Ahmeta Sezera, podle něhož turecká ústava v tomto případě neumožňuje zákonodárcům hlasovat bez rezoluce OSN schvalující použití síly proti Iráku.

Co čeká zbídačenou hranici?
Případná válka může navíc podle Ankary vyvolat nepokoje ve zbídačeném jihovýchodním Turecku, sousedícím s částečně autonomním severním Irákem.

Obě oblasti obývají především Kurdové, vedoucí separatistické boje, v nichž od roku 1984 zahynulo na třicet tisíc lidí.

Kvůli vypuknutí nového násilí a zastavení proudu případných uprchlíků Turecko vysílá do enklávy tisíce vojáků. V první řadě mají zamezit vpádu geril tureckých Kurdů, bivakujících v severním Iráku.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.