"Všechno v roce 2003 ukončíme a budeme připraveni. V hodnotící zprávě, která bude zveřejněna v říjnu 2003, nebude vůči Turecku ani jediná připomínka," tvrdí premiér Abdullah Gül v rozhovoru pro turecký deník Milliyet.
Gül předpokládá, že jeho vláda dosáhne rychlého přijetí proevropských reforem v parlamentu, aby uspíšila zhodnocení kandidatury Turecka, které unie stanovila na prosinec 2004. "To všechno můžeme udělat, je třeba jen tomu věřit," podotkl premiér.
Tureckou vládu tvoří Strana spravedlnosti a rozvoje, která má islámské kořeny, ale označuje se za proevropskou a konzervativní stranu. Jedinou další parlamentní stranou je Lidová republikánská strana (CHP), jež je rovněž proevropská.
Nabídka EU nejprve Ankaru zklamala
Turečtí emisaři přijali na summitu v Kodani nabídku na zahájení rozhovoru chladně. Doufali v její vylepšení. Nic jiného nenabídneme, ozvalo se však z unie. "Původní návrh zůstává nezměněn," oznámil švédský premiér Goran Persson.
"Takovou nabídku nelze akceptovat. Je to hluboká diskriminace a znamená to, že nebylo oceněno všechno to, čeho jsme dosáhli na cestě demokratizace," byl nespokojen turecký premiér Abdullah Gül.
Postoj ostatních členů evropské patnáctky vůči Turecku ovlivnila podle Ankary Francie. "Hluboce lituji přístupu prezidenta Jacquesa Chiraca," podotkl turecký premiér.
Nabídka Bruselu zní - pokud Turci do dvou let zajistí fungující demokracii, ochranu menšin a dodržování lidských práv, mohou zahájit jednání o vstupu do unie.
Tuto nabídku prosazoval právě Jacques Chirac, který označil postoj Turecka, kde mučení zůstává běžnou armádní praktikou, za vydírání. "Velmi lituji, že pan Chirac takto ovlivnil summit. Toto je opravdové vydírání," uvedl Gül.
"Jednání s EU teprve začínají a dokud neskončí, nelze nic považovat za definitivní," zůstal optimistický turecký vicepremiér Abdüllatif Sener. Přislíbil, že ať bude závěr summitu jakýkoli, jeho země bude nadále směřovat na Západ.
Brusel předložil Ankaře nabídku po měsících lobování a nátlaku jak ze strany samotného Turecka, tak z USA. Američané si tak zřejmě chtěli pomocí "jízdenky do Evropy" zajistit tureckou podporu ve válce proti Iráku.
"Turecko může dostat datum pro zahájení vstupních jednání, pokud splní demokratizační, lidskoprávní i ekonomická kritéria. Jestliže summit v prosinci 2004 rozhodne, že je Turecko plní, bude možné zahájit jednání," oznámil na summitu EU v Kodani dánský premiér Anders Fogh Rasmussen. - Více o summitu čtěte ZDE
Turecko usiluje o sblížení s unií od roku 1963. V roce 1999 bylo uznáno za kandidáta na členství. Kvůli porušování lidských i menšinových práv ale unie s Ankarou nezahájila žádná vstupní jednání.
