Turecký transportér v ulicích města Akcakale (4. října 2012)

Turecký transportér v ulicích města Akcakale (4. října 2012) | foto: Reuters

Ankara ukazuje svaly, armádě dala požehnání k operacím v Sýrii

  • 252
Turecký parlament dal armádě svolení k zásahu v sousední Sýrii. Mezi Tureckem a Sýrií létají dělostřelecké granáty a Ankara žádá OSN o důraznou akci proti Damašku. Politoložka Zora Hesová se domnívá, že Turecko především usiluje o vytvoření bezpečných zón pro uprchlíky na syrské straně hranice.

Napětí mezi Ankarou a Damaškem vyvolal výbuch syrského granátu, který ve středu dopadl do tureckého města Akcakale a zabil pět lidí. Turecká armáda reagovala ostřelováním pozic syrské armády a podle opozičních zdrojů zabila několik jejích vojáků.

Reakce Sýrie a USA

Syrský ministr informací Umrán Zuhbí v syrské státní televizi řekl, že Damašek středeční palbu vyšetřuje. Oběti útoku označil za mučedníky a vyjádřil Turecku soustrast. Zdůraznil ale také, že u hranice operují ozbrojené milice. "Odpověď na takové omyly měla být rozumná," prohlásil a dodal, že je třeba respektovat svrchovanost Sýrie. Oběťmi středeční palby ze Sýrie byly dvě dospělé sestry a tři děti jedné z nich.

Ministerstvo zahraničí USA označilo tureckou odvetu za přiměřenou. Podle mluvčí úřadu Victorie Nulandové byla reakce "vhodná, přiměřená a stanovená tak, aby odradila budoucí porušování (turecké) suverenity Sýrií".

zdroj: ČTK

Turecký parlament ve čtvrtek schválil povolení vést vojenské operace v sousedních zemích, pokud to bude pro obranu země nezbytné. Zákon, pro který hlasovalo 320 z pěti set poslanců, umožňuje turecké armádě po dobu jednoho roku vyslat své jednotky do Sýrie nebo provádět vzdušné údery na syrské cíle. Vláda svoji žádost odůvodnila tím, že "agresivní akce" Sýrie na tureckém území představují vážnou hrozbu národní bezpečnosti.

Vicepremiér Besir Atalay před novináři zdůraznil, že Turecko si tímto mandátem především vyhrazuje právo na odvetný úder a nelze ho chápat jako vyhlášení války. Rozhodnutí parlamentu má podle něj Damašek především odradit od dalších útoků a Ankara své akce vůči Sýrii hodlá koordinovat s mezinárodními organizacemi.

Atalay také prohlásil, že Damašek přijal za incident odpovědnost. "Syrská strana přiznala, že to udělala a omluvila se. Oznámila, že se nic takového nebude opakovat. To je dobře," prohlásil vicepremiér. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek Damašek vyzval, aby oficiálně prohlásil, že minometný útok na město Akcakale byl tragický omyl.

Turecko se hlavně chce zbavit uprchlíků, míní politoložka

Podle politoložky Zory Hesové to nebyl první syrský útok na turecké území. "Turecko otevřeně podporuje povstaleckou armádu bojující proti Asadově režimu. Součástí strategie Asadových vojsk je i zvýšení ceny, kterou má Turecko zaplatit za podporu rebelů," domnívá se odbornice na Blízký východ.

Turecko se podle ní nejspíše pokusí získat podporu na mezinárodní scéně k humanitárnímu zajištění hranic. "V Turecku jsou desetitisíce syrských uprchlíků, což překračuje kapacity země a turecká vláda odmítá do země vpustit zahraniční organizace," vysvětluje Hesová.

Ankara proto chce některé uprchlické tábory přesunout na syrskou stranu hranice, ale k zajištění jejich bezpečnosti potřebuje mezinárodní právní rámec. "Tábory by mohli chránit syrští povstalci. Turecko jim zatím dodává jen lehké zbraně a komunikační zařízení, ale dá se předpokládat, že dojde i k přesunům těžké techniky," říká Hesová.

Ankara podle ní dlouhodobě pěstuje spojenectví s Muslimským bratrstvem, které v opozici a uprchlických táborech představuje nejorganizovanější sílu. Podle Hesové se v poslední době zkomplikovalo spojenectví Turecka se Saúdskou Arábií a Katarem, sunnitskými zeměmi, které financují dodávky zbraní pro syrské povstalce.

Postoj Moskvy je klíčový

"Současná situace odráží fakt, že Ankara už nechce jednat přes prostředníky z Perského zálivu a má ambice jednat přímo," míní politoložka a vysvětluje, že čím bude situace vyhrocenější, tím víc budou Turci syrské povstalce přímo vojensky podporovat.

Zřízení bezpečných zón na syrské straně hranice by v každém případě musel posvětit právní rámec Rady bezpečnosti OSN. "Takovou rezoluci by zřejmě zablokovalo Rusko. Cynicky se tak čeká na další masakry a další proudy uprchlíků," říká Hesová a dodává, že postoj Moskvy, která Asada vytrvale podporuje, bude pro vývoj konfliktu nejspíš klíčový.

"Rusko se zřejmě s eskalujícím násilím pokusí zachránit, co se dá. Pokud se začne karta obracet proti Asadovi, může přistoupit na nějakou konstruktivnější pozici. Právě na to všichni spoléhají, ale zároveň jsou všichni rádi, že případnou intervenci někdo oficiálně blokuje," dodává Hesová.

Akcakale, Turecko

Akcakale, Turecko

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video