Zatímco v Turecku pro kontroverzní reformu ústavy hlasovalo 51,3 procenta voličů, v Německu ji podpořilo 63,1 procenta Turků.
Hlasy z cizinyJak hlasovali Turci v Evropě (pro/proti) Německo 63,1 % / 36,9 % Rakousko 73,2 % / 26,8 % Francie 64,8 % / 35,2 % Nizozem. 70,9 % / 29,1 % Británie 20,3 % / 79,7 % Polsko 25,6 % / 74,4 % Česko 12,5 % / 87,5 % Zdroj: YeniSafak.com |
Kdo ale po nedělním hlasování neslaví, je německá veřejnost a politici.
„Nemůžete žít v Německu demokracii a v Turecku hlasovat pro diktaturu,“ vzkázal německým Turkům předseda opozičních Zelených Cem Özdemir, sám syn tureckých gastarbeiterů. „Kdo chce v Německu dlouhodobě šťastně žít, musí plně přijmout pravidla naší ústavy.“
Není podle něj možné, aby si Turci v Německu užívali výsad a výhod demokracie a zároveň proti ní hlasovali v případě jiného státu a podpořili tak trest smrti, sňatky s dětmi a utlačování menšin.
Podle odborníka CSU na vnitřní bezpečnost Stephana Mayera se tak projevila nedostatečná integrace Turků, kteří v Německu už několik desítek let žijí. „Považuji za důležité, abychom po dalších parlamentních volbách znovu zpřísnili pravidla pro získávání dvojího občanství,“ řekl deníku Die Welt.
Právě omezení dvojího občanství je ale zatím jediným konkrétním opatřením, o němž vládní politici v souvislosti s neloajalitou v Německu žijících Turků začínají mluvit.
„Ať se vrátí domů“
Největší podporu získal Erdogan v průmyslovém městě Essen v Severním Porýní-Vestfálsku (76 procent), dále pak v Düsseldorfu (70 procent) a Stuttgartu (66 procent).
Komise: Výsledky nezrušímeTurecká volební komise ve středu hlasovala o požadavcích opozice zrušit výsledek referenda a žádosti zamítla, informují zahraniční média. Opoziční strany považují nedělní plebiscit za zmanipulovaný. Žádost o jeho anulování oficiálně podala prokurdská Lidová demokratická strana, před ní už v pondělí o totéž požádala nejsilnější opoziční formace, Lidová republikánská strana. Zdroj: ČTK |
Naproti tomu v Berlíně jen lehce přes padesát procent, i tady ale Turci Erdogana podpořili. Pro přijetí ústavních změn v Německu hlasovalo 412 149 Turků, proti jich bylo 241 353. Volit přišla necelá polovina oprávněných voličů.
Německá kancléřka Angela Merkelová a nový ministr zahraničí Sigmar Gabriel sice vydali obecné prohlášení, aby turecká vláda „usilovala o dialog se všemi politickými silami ve společnosti,“ bližšího komentáře ohledně selhávající integrace Turků v Německu a možných dalších politických kroků se ale zatím zdrželi.
Na rozdíl od prodemokratických Turků v Turecku. „Musím se smát těm Turkům v Německu, kteří volili ‚ano‘. Jsou to velcí patrioti, ale na dálku,“ řekl Can Tunbil z rozhlasové stanice Akcin, která působí v evropské části Istanbulu a jejíž všichni zaměstnanci hlasovali proti ústavní reformě. „Jestli si myslí, že Turecko potřebuje změnu, měli by se vrátit.“
