Město Hasankeyf je tvořeno tisícovkami jeskyní. The Guardian uvedl, že po výstavbě přehrady, jich bude až 200 zatopeno. Stavba totiž zvedne hladinu řeky Tigris až o 60 metrů a zatopí tak 80 procent starobylého města. Pod hladinou tak zmizí i více než 300 neprozkoumaných historických památek, nemluvě o okolních vesnicích.
Podle ekologa Ercana Ayboga, který bojuje za zachování památek, se stavba přehrady dotkne zhruba 80 tisíc lidí. Většina z nich přijde o svůj domov a půdu k živobytí. Ekolog dodal, že v ohrožení je i několik druhů rostlin a živočichů, kteří v okolí Tigrisu žijí. „Ilisu zničí břehy řeky. S tím se změní i mikroklima okolo vody.“
Ohroženy jsou i nížiny v Iráku
Problém s přehradou může mít i sousední Irák, ve kterém leží Mezopotámské nížiny. Ty jsou dokonce od roku 2016 součástí seznamu UNESCO. „Přehrada vysuší převážnou část zdejších bažin,“ uvedl aktivista Toon Bijnens. Podle něj může hladina vody za přehradou během napouštění na dlouhou dobu klesnout téměř o polovinu. I zde tak mohou místní obyvatelé kvůli suchu přijít o živobytí.
Podle informací z tureckého ministerstva pro lesní a vodohospodářské práce ovšem nic takového nehrozí a hladina vody by klesnout neměla. „Veškerá zadržená voda bude posílána po proudu přes turbíny,“ uvedl. „V posledních letech se zvýšil význam nádrží jako zdroje vody. S ohledem na globální oteplování a sucha by Irák měl považovat přehradu za výhodu a ne hrozbu,“ dodal.
O tom, kolik vody se přes turbíny pustí, ovšem bude podle Bijnense rozhodovat Turecko. To totiž doposud neratifikovalo úmluvu OSN o vodních tocích z roku 1997, která řeší správu a využití mezinárodních vodních toků.
Proti stavbě se v minulosti postavily i některé zahraniční země. Například Německo, Rakousko a Švýcarsko odmítly financovat turecký projekt s ohledem na sociální, kulturní a enviromentální dopad stavby. Naproti tomu turecká vláda tvrdí, že přehrada pomůže zemi vyprodukovat potřebnou energii a bude užitečná i při zavlažování.
Přehrada Ilisu je součástí takzvaného Jihovýchodního anatolského projektu, který zahrnuje stavbu přehrad a vodních elektráren a řekách Tigris a Eufrat. Za kontroverzní je projekt výstavby označován již od svého prvního návrhu z roku 1954 a to zejména právě kvůli tomu, že stavba zatopí prastaré památky ve svém okolí.
Přípravné práce na přehradě začaly přes veškeré protesty v roce 2006. Vláda na přehradu vyčlenila finance ve výši 1,1 miliardy eur (v přepočtu asi 28,6 miliard Kč) a ve stavbě pokračuje i přes doposud nerozhodnuté soudní řízení o Ilisu u Evropského soudu pro lidská práva. Na něj se obrátil kvůli záchraně památek a lidských obydlí už v roce 2006 právník Murat Cano.
