Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během projevu k příležitosti otevření nové burzy v Istanbulu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během projevu k příležitosti otevření nové burzy v Istanbulu | foto: AP

Turecký parlament odhlasoval ústavní změny, mají posílit Erdogana

  • 49
Turecký parlament přes víkend schválil v prvním čtení ústavní zákon, který otevírá prezidentovi Recepu Erdoganovi cestu k autoritářské vládě. Ruší úřad premiéra a výkonnou moc svěřuje do rukou prezidenta, který může zasahovat i do práce soudů. Pokud bude návrh schválen, Erdogan by mohl zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034.

Turecký parlament odhlasoval od pátku do neděle osmnáct článků nového ústavního zákona, jež mimo jiné ruší úřad premiéra, zavedený v roce 1920, a jeho pravomoci včetně jmenování a odvolávání ministrů svěřují prezidentovi. Jemu má sekundovat jeden či více viceprezidentů.

Pokud by návrh prošel v současném znění, prezident by mohl být členem politické strany. Erdogan by se tak mohl vrátit do řad vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a posílit tím svůj vliv v zákonodárném sboru. Zasahovat by mohl nově také do práce soudů, informoval The Guardian.

Podle návrhu by mohl funkci prezidenta vykonávat jeden člověk i třikrát po sobě v pětiletých obdobích. Vzhledem k tomu, že předloha zároveň stanovuje datum pro konání dalších parlamentních i prezidentských voleb na 3. listopadu 2019, mohl by Erdogan panovat nejméně do roku 2029. V případě, že by se kvůli změnám „nezapočítal“ jeho současný mandát, až do roku 2034.

Opozice vyčítá Erdoganovi snahu o převzetí absolutní moci ve státě, k níž mu vydláždil cestu nezdařený červencový puč. Prezident od té doby pronásleduje domácí i zahraniční nepřátele režimu. Úřady pozatýkaly na čtyřicet tisíc lidí, desetitisíce dalších přišly o práci. Čistky proběhly také mezi vojáky, policisty, úředníky i novináři (více se dočtete zde).

Berlín přijímá oběti Erdogana, novináři a vědci dostanou azyl

Změny ústavy musí projít ještě dvěma koly hlasování v parlamentu, při závěrečném potřebuje návrh alespoň 330 z 550 poslanců. Vládní strana má nyní ve sněmovně 316 křesel, reformu však podporuje i většina poslanců opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) s 39 zákonodárci. Při posledním hlasování zvedlo pro návrh ruku 344 poslanců.

Potvrdit zákon musí nakonec také lid v referendu. Všelidové hlasování by se přitom mohlo uskutečnit ještě letos na jaře. Podle listu Hürriyet ústřední volební komise připravuje jeho konání na 2. dubna.

Proti změnám vystupuje opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Podle CHP je dokonce celé hlasování protiústavní. Poslanci by totiž měli o změnách základního zákona hlasovat tajně, řada zákonodárců vládní strany však hlas odevzdala veřejně.

Jednání provázejí ostré spory mezi vládními a opozičními poslanci, při nichž se minulý týden dostaly ke slovu i pěsti (psali jsme zde).

Turečtí poslanci se poprali ve sněmovně při debatě o ústavních změnách:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video