Verdikt doživotí si kromě někdejšího vůdce vojenské junty Kenana Evrena vyslechl také bývalý šéf letectva Tahsin Şahinkaya, kterému je 89 let.
Soud uznal oba vinnými z přípravy a provedení vojenského převratu v roce 1980. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tureckou televizní a rádiovou stanici TRT. Podle prokuratury se obžalovaní dopouštěli potlačování politických svobod a nesou vinu na popravách, mučení a mizení lidí.
Oba muži se kvůli vysokému věku a zdravotním problémům vynesení rozsudku osobně neúčastnili, z nemocničního lůžka předtím rovněž svědčili a odpovídali na otázky soudce.
Evrena v 80. letech mnoho Turků pokládalo za hrdinu, protože vojenský převrat zastavil boje mezi levicovými a pravicovými skupinami na pozadí studené války. O dva roky později byl pak zvolen generál Evren hlavou státu.
Zatímco jedni jej oceňují za zastavení krveprolití z konce 70. let, které si vyžádalo asi pět tisíc životů, jiní jej viní z mučení údajných radikálů a zavedení ústavy, která omezila svobody a upevnila roli armády v politice. Evren rovněž na čas rozpustil parlament a politické strany.
Stovky umučených
Ve dnech po převratu bylo zadrženo na 650 tisíc lidí z řad pravice i levice a zhruba 230 tisíc jich bylo posláno před vojenské soudy. Podle některých dohadů asi 300 politických vězňů zemřelo ve vězení, z nich většina na následky trýznění. Režim popravil krátce popřevratu asi padesátku lidí včetně sedmnáctiletého Erdala Erena, jehož oběšení kvůli údajnému zabití vojáka otřáslo Tureckem. Tisíce dalších lidí zmizely beze stopy.
Trestní stíhání obou někdejších armádních pohlavárů umožnily ústavní dodatky o zrušení jejich doživotní imunity, které Turci v roce 2011 schválili v referendu. Definitivně tak skončila jedna éra turecké historie, kdy otěže moci pevně svírala armáda. Ta v letech 1960 až 1980 třikrát provedla vojenský převrat a ještě v roce 1997 o sobě dala hlasitě slyšet, když donutila odstoupit islamisty vedenou vládu premiéra Necmettina Erbakana.
V roce 2003 se však k moci dostala islamistická strana AKP Recepa Tayyipa Erdogana, která se pustila do boje s generály považujícími se za strážce kemalistických tradic. O deset let později celé vrchní velení turecké armády odstoupilo na protest proti rozsáhlému vyšetřování přípravy údajného puče. Na na výsluní tak díky tomu mohli být dosazeni noví, Erdoganově vládě loajální armádní velitelé.
Nad více než dvěma stovkami armádních důstojníků, kteří byli předloni odsouzeni za pokus o státní převrat, ve středu turecký ústavní soud zrušil rozsudky odsuzující je většinou ke 12 až 18 letům vězení. Podle agentury Reuters otevírá verdikt cestu k novému procesu pro 230 vysokých armádních představitelů, kteří sedí ve vězení kvůli tomu, že se podle rozhodnutí soudů nižší instance podíleli v roce 2003 na pokusu o svržení Erdoganovy vlády. Ústavní soud konstatoval, že v procesu byla porušena jejich práva, což jim dává šanci na proces nový.
