Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko ochráníme, rozhodlo NATO

  0:45aktualizováno  0:45
Brusel - Aliance se dohodla na poskytnutí svých obranných sil pro Turecko. "Dospěli jsme k závěru. Není to krok ke vstupu do války – je to naše potvrzení podpory pro OSN," řekl generální tajemník NATO George Robertson po skončení několikadenních jednání.

Během nich přistoupila aliance pod tlakem Belgie na zdůraznění obranného rázu svých kroků a na odkaz k OSN.

"Nadále podporujeme úsilí OSN o nalezení mírového řešení krize. Toto rozhodnutí se vztahuje jen k obraně Turecka a není na újmu jakékoli jiné vojenské operaci aliance ani budoucím rozhodnutím NATO nebo Rady bezpečnosti OSN," uvádí text, který přijal výbor pro vojenské plánování NATO.

Belgický ministr zahraničí Louis Michel v neděli odpoledne požadoval, aby rozhodnutí aliance obsahovalo "vazbu na OSN". To se Belgii podařilo prosadit jen v této značně nejasné podobě.

Nyní tedy může aliance podniknout kroky k vyslání letadel včasné výstrahy AWACS, protiraketových systémů Patriot a protichemických týmů do Turecka.

"Tato opatření mají sloužit jen pro vybavení této země obrannými prostředky," tvrdil Robertson.

Nevysvětlil však, nakolik je možné použít tyto síly i na obranu amerických základen v Turecku a zda je lze použít i v případě, že z nich USA zahájí útok na Irák bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN.

Robertson na tuto otázku reagoval jen tvrzeními, že to "jsou obranné prostředky" a že podle vojenského velení NATO "za současných okolností existuje (pro Turecko) hrozba ze strany jednoho z jeho sousedů".

Belgičané prosazovali co nejsilnější ujištění, že kroky aliance nebudou použity jako podpůrný krok pro jednostranný útok proti Iráku. "Naše země chce zabránit tomu, aby toto rozhodnutí (NATO) vypadalo jako první krok v přípravě na válku," uvedl v sobotu belgický premiér Guy Verhofstadt.

Diskuse o belgickém návrhu se odehrávaly ve výboru NATO pro vojenské plánování, na jehož práci se nepodílí Francie.

Podle belgických představ se měly vojenské kroky posoudit nejdříve v tomto výboru. Po jejich dojednání měla Rada NATO jako vrcholný orgán aliance vydat prohlášení solidarity s Tureckem – to už spolu s Francií, která v této radě zasedá.

Rada se však sejde nejdříve během pondělí.

Belgičané ve vojenském výboru tvrdě žádali, aby chystané kroky aliance zajišťovaly jen obranu Turecka a aby byly co nejvíce odděleny od irácké krize.

Původní návrhy na obranu Turecka, které před čtyřmi týdny předložily USA, totiž obsahovaly kroky, jež s tureckou obranou neměly nic společného – ale zato umožňovaly Američanům přípravu na útok proti Iráku.

Spojené státy žádaly například o uvolnění amerických vojsk, které nyní působí na Balkáně, nebo o posílení ostrahy základen USA v Evropě.

Proto Belgičané požadovali, aby aliance přijala jen čistě obranná opatření. Podle belgické vlády je nutné udělat vše pro to, aby opatření pro Turecko nebyla pojímána jako část příprav na válku proti Iráku.

Spolu s odvoláním na rozhodnutí OSN by tak bylo oslabeno riziko, že aliance bude vtažena do války, kterou mohou (i) z tureckého území jednostranně zahájit Spojené státy. Ty opakovaně hrozí, že mohou udeřit i bez mandátu OSN.

Belgické návrhy přišly několik dní poté, co skryté spory o americké požadavky vůči NATO přerostly v otevřený střet. Došlo k tomu, když tyto požadavky převzali sami Turci. Ti se k tomu odhodlali tři týdne poté, co je Američané předložili v alianci.

Když Francouzi, Němci a Belgičané i pak trvali na tom, že se aliance ještě nemá chystat na možnost války v Iráku, začali je jejich odpůrci obviňovat z vyvolání "krize důvěry" a z podkopávání NATO. Tyto tři země se také staly terčem obvinění, že znemožňují obranu Turecka. Vznikl tak největší spor uvnitř aliance od konce studené války.

Další články

Válku odmítlo v ulicích
 šest milionů lidí

Aliance zkoumá
zprávu inspektorů

Powell: Počkáme,
ale ne dlouho

USA mají pro Turecko peníze
Spojené státy podle sobotních informací z vládních zdrojů ve Washingtonu chtějí Turecku poskytnout hospodářskou pomoc za 26 miliard dolarů.

Zajistit podporu Ankary pro invazi do Iráku mají granty v hodnotě šesti miliard a státní garance na půjčku od amerických bank za 20 miliard.

Podle agentury Reuters USA původně uvažovaly o 14miliardové pomoci, takže navýšení částky dokazuje, jak hodně důležité je Turecko pro americké válečné plánovače.

Částka je ale podstatně nižší než původní požadavek Turecka, které chtělo 50 miliard dolarů.

V úterý má turecký parlament hlasovat o přítomnosti 30 tisíc amerických vojáků na svém území, kteří by se měli podílet na útoku proti Iráku.

Kromě Turecka, které si stěžuje, že válka v Zálivu z roku 1991, je hospodářsky poškodilo, dostanou jakousi náhradu za škody způsobené očekávanou invazí do Iráku také Izrael a Jordánsko.

Izrael chce čtyři miliardy pro armádu a záruky na osmimiliardovou půjčku. Jordánsko má dostat pomoc v hodnotě jedné miliardy dolarů.

Šéf NATO George Robertson může být spokojen. Aliance se nakonec po týdenní rozepři dohodla na obraně Turecka při válce s Irákem, 17. února 2003.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Francouzi objasnili záhadné krádeže v autobusu: zloděj se skrýval v kufru

Francouzská policie minulý týden vyřešila sérii záhadných krádeží v autobusech mířících z Paříže na letiště Beauvais. Mizející cennosti měla na svědomí dvojice...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Na 3,3 milionu dětí v Jemenu trpí podvýživou.
Saúdská armáda blokuje jemenské přístavy. Zemí se šíří cholera a hlad

Situace ve válkou sužovaném Jemenu v posledních měsících eskaluje. V zemi chybí jídlo i základní léky. Velkou měrou k tomu přispívá blokáda Saúdské Arábie,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.