Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Berlín označil masakry Arménů za genocidu. Turecko odvolalo velvyslance

  10:29aktualizováno  15:02
Německý Spolkový sněm ve čtvrtek schválil rezoluci, v níž označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Proti rezoluci opakovaně protestovalo Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecko v reakci na hlasování odvolalo svého velvyslance ke konzultacím, předvolalo si také německého chargé d'affaires.

Za první světové války nechala Osmanská říše vyvraždit 1,5 milionu Arménů. | foto: http://iconicphotos.files.wordpress.com

Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „děkujeme“.

Turecký premiér Binali Yildirim označil hlasování německého parlamentu o rezoluci týkající se genocidy Arménů za směšné. Dodal, že „chybné rozhodnutí“ německého parlamentu má na svědomí „rasistická arménská lobby“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po čtvrtečním hlasování prohlásil, že bude mít „vážné dopady na turecko-německé vztahy“.

Svět to ocení, říkal strůjce genocidy Arménů. Jeho vrah je doma hrdinou

O výrazném zhoršení vztahů hovořil také mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana podle agentury Reuters plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu.

Svou reakci na twitteru umístil také šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. „Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu,“ napsal.

V textu je masakr Arménů v Osmanské říši z roku 1915 označen za genocidu. V Turecku je tato terminologie pro označení událostí z roku 1915 trestná a Ankara kritizuje země, které hovoří o událostech jako o genocidě.

Yildirim vraždění považuje za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti“. Uvádí se, že o život přišlo na 1,5 milionů Arménů. Události jsou označovány za cílenou snahu o likvidaci etnika. Masakr Arménů za první světové války považuje za genocidu více než 20 zemí včetně Francie, Ruska nebo Argentiny. Příslušnou rezoluci přijal i Evropský parlament a také papež František loni hovořil o genocidě.

Turci v Německu chystají protesty

Yildirim také řekl, že Turecko kvůli hlasování v Německu nehodlá vypovědět dohodu s EU o uprchlících. Erdogan své výhrady telefonoval už v úterý kancléřce Angele Merkelové, která nebyla hlasování kvůli pracovnímu vytížení přítomna. Odpoledne však uvedla: „Je toho mnoho, co Německo a Turecko pojí, a i když máme rozdílné názory na některé jednotlivé věci, šíře našich vztahů, naše přátelství, naše strategické vazby jsou skvělé.“

Podle německých poslanců není cílem rezoluce obviňovat současnou tureckou vládu. „Je třeba zdůraznit, že současná turecká vláda není odpovědná za to, co se stalo před sto lety. Má však odpovědnost za to, jak se s tehdejšími událostmi bude zacházet dál,“ řekl předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert. „Jsem přesvědčen, že označení minulosti pravými slovy neohrozí naše vztahy s Tureckem,“ podotkl také.

Fotogalerie

„Nejednáme tady o jakémkoli odsuzování (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana. Tato rezoluce je apel na to, aby konečně byly důsledně zpracovány tehdejší události. A je třeba, aby se na tom podílely obě strany, jak Turecko, tak Arménie,“ řekl místopředseda poslanců vládní sociální demokracie (SPD) Rolf Mützenich.

Arménský prezident již před hlasováním doufal, že němečtí poslanci události z roku 1915 jako genocidu uznají a nenechají se zastrašit Tureckem. „Nebylo by správné nepojmenovat genocidu genocidou Arménů jen proto, že to rozhořčuje hlavu nějakého státu,“ sdělil Serž Sargsjan s odkazem na Erdogana.

Odpoledne pak Arménie schválení rezoluce vřele uvítala. Arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.

Německý parlament měl o rezoluci hlasovat už v únoru, ale návrh byl stažen z obav, aby tím neutrpěly vztahy s Tureckem před dohodou o omezení přílivu uprchlíků do Evropy. Některé turecké organizace chystají kvůli rezoluci v Berlíně protesty. Turecké kořeny mají v Německu asi tři miliony lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.