Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němcům dochází trpělivost. Erdogan už tady není vítán, vzkazují Ankaře

  12:58aktualizováno  12:58
Místopředseda německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Volker Bouffier prohlásil, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již není v Německu vítán. Jeho slova jsou dosud nejostřejší německou reakcí na Erdoganovy výpady z posledních dní.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na mítinku v Eskisehiru (17. března 2017) | foto: AP

Erdogan v poslední době ostře kritizuje Německo a Nizozemsko kvůli zákazům mítinků tureckých politiků před dubnovým referendem o ústavních změnách, které by v Turecku zavedly prezidentský systém a podle kritiků zemi nasměrují k autokracii. V pondělí například kancléřku Angelu Merkelovou obvinil z „nacistických praktik“ (více zde).

Fotogalerie

Bouffier, který je zároveň ministerským předsedou spolkové země Hesensko, prohlásil, že „už toho bylo dost“. „Pan Erdogan a jeho vláda nejsou v zemi vítáni, a tak se tomu nyní musí rozumět,“ řekl Bouffier v rádiu DLF.

Německá média informovala, že Erdogan plánuje ještě v březnu Německo navštívit, aby apeloval na zhruba 1,4 milionu tamějších tureckých imigrantů, kteří mohou volit, aby ústavní změny v referendu podpořili.

Podle Bouffiera by taková návštěva vyvolala vážná bezpečnostní rizika. „Někdo, kdo nás uráží tímto způsobem, nemůže očekávat, že budeme shromažďovat tisíce policistů, aby ho chránili,“ řekl.

Berlín nechce Erdoganovi nahrávat

Němečtí politici dosud na turecké urážky reagovali zdrženlivě, podle některých hlasů možná až příliš krotce. Vláda v Berlíně totiž nechce pomáhat tureckému prezidentovi Erdoganovi rozehrávat nacionální vášně a získat tak snadné body v boji o přízeň voličů.

Hrozby v Dánsku

Dánsko si v pondělí předvolalo chargé d’affaires tureckého velvyslanectví v Kodani kvůli hrozbám, jimž jsou podle médií vystaveni dánští Turci kritizující Erdogana. „Zdůraznili jsme, že vytváření seznamů dánských občanů a jejich ohlašování cizím zemím, včetně tureckým úřadům, může být v případě prokázání trestné,“ citovala agentura AFP z prohlášení ministerstva zahraničí.

zdroj: ČTK

„Úkolem ministerstva zahraničních věcí je dosáhnout rovnováhy mezi limity danými domácí politikou a potřebami zahraniční politiky. S tureckou vládou budeme muset diskutovat i po referendu. A my se s nimi chceme dále bavit. Máme s Tureckem společné zájmy, například boj proti Islámskému státu,“ řekl v pondělí podle webu Deutsche Welle mluvčí německé diplomacie Martin Schäfer.

Zdůraznil, že Berlín úmyslně odmítá přistoupit na Erdoganovu vypjatou rétoriku. „Musíme se sami sebe zeptat, kdo bude těžit z toho, když budeme tureckému prezidentovi odpovídat jeho jazykem. A já odpovídám: pokud odpovíme urážkami a hrozbami, prospěje to jen tureckému prezidentovi. Pomůže mu to, aby v ústavním referendu získal přízeň většiny Turků. Čím tvrdší bude naše odpověď, tím spíš budeme obětí turecké vládní strany,“ dodal Schäfer.

Opozice nicméně míní, že vládní reakce by měla být ostřejší. „Jsme svědky další eskalace v německo-tureckých vztazích. Vláda nic nedělá, což tureckého prezidenta povzbuzuje k čím dál horším útokům, skandálním nacistickým přirovnáním a represím proti svým kritikům v Německu,“ uvedla představitelka opoziční strany Die Linke pro zahraniční otázky Sevim Dagdelenová.

„Evropa je fašistická a krutá“

Erdogan ve svých ostrých výrocích pokračoval i v úterý. Oznámil, že po dubnovém referendu přehodnotí vztahy své země s Evropskou unií. Současná Evropa je podle jeho slov „fašistická a krutá“ jako v období před druhou světovou válkou. Naznačil také, že po referendu o posílení jeho ústavních pravomocí vznikne „velmi rozdílné Turecko“.

Turecko se podle něj již nemůže nechat vydírat hrozbou přerušení přístupových rozhovorů s EU a migrační dohodou, v níž se Ankara zavázala de facto za několikamiliardovou úplatu zamezit toku přistěhovalců z Asie do Evropy. „Toto období skončilo,“ upozornil turecký prezident.

Nejvyšší turecký představitel také vyzval představitele EU, aby se starali o sebe a nevměšovali se do toho, že v Turecku stále platí výjimečný stav, který byl zaveden po pokusu o převrat z července loňského roku. Poté následovaly čistky na všech úrovních státní správy a i v soukromém sektoru, což se projevilo mimo jiné tvrdými zásahy proti médiím. Desetitisíce lidí přišly o práci nebo skončily ve vězení. Tisíce Turků od té doby požádalo o azyl v EU, a to zejména v Německu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.