Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozřezané pneumatiky, seznamy zrádců. Mezi německými Turky to vře

  14:26aktualizováno  14:26
Referendum o zavedení prezidentského systému v Turecku hluboce rozdělilo tureckou diasporu v Německu. Odpůrci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana čelí zastrašování a výhrůžkám a v německých kinech se promítá film o hrdinských kouscích mladého Erdogana.

Mítink tureckého premiéra Binaliho Yildirima v Oberhausenu, kde německé Turky přesvědčoval o potřebě zavedení prezidentského systému v jejich staré vlasti (18. února 2017) | foto: Reuters

Lékárník Necattin Topel ze Solingenu na západě Německa zažívá těžké chvilky. Někdo mu už dvakrát rozřezal pneumatiky, jeho turečtí sousedé bojkotují jeho lékárnu a na ulici se mu vyhýbají. Čím se provinil? Sympatizuje s názory duchovního Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizace loňského neúspěšného puče.

Topel říká, že na nadávky a výhrůžky si už dávno zvykl. Nemůže se ale vyrovnat s tím, že své jméno objevil na seznamu Gülenových příznivců, který sestavili duchovní v místní mešitě. „Do mešity se chodíte modlit, a ne proto, aby vás sledovali a udávali. Je to jako ve 30. letech,“ posteskl si listu Financial Times.

Otec tří dětí je jednou z obětí hlubokého rozkolu v turecké diaspoře u našich západních sousedů. Příbuzní, přátelé a sousedi jsou rozděleni v názoru na loňský neúspěšný pokus o puč i snahu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zavést v Turecku prezidentský systém. „Takové rozpory nepamatuji. Erdoganovi kritikové a jeho stoupenci se vždy dokázali spolu klidně bavit, ale to dnes už neplatí,“ říká šéf turecké komunity v Německu Gökay Sofuoglu.

Sám se podle svých slov stal terčem výhrůžek, protože odmítl slepě následovat linii nastolenou tureckou vládní Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdoganovi odpůrci čelí výhrůžkám na internetu i udávání ze strany krajanů. „Mají dojem, že nahlášením kritických příspěvků na internetu úřadům pomohou obraně Turecka,“ vysvětluje jejich motivaci Sofuoglu.

Síla venkova

V Německu žijí asi tři miliony přistěhovalců z Turecka a jejich potomků. Asi polovina z nich má turecký pas a může se zúčastnit dubnového referenda o ústavních změnách zavádějících prezidentský systém. Vedení Sofuoglova sdružení se vyslovilo proti. Turecká komunita podle prohlášení organizace „odmítá jakékoliv pokusy zavést vládu jednoho muže“.

Fotogalerie

Němci mobilizaci proerdoganovských sil sledují se znepokojením. Experti soudí, že turecká tajná služba MIT má v Německu tisíce informátorů a prostřednictvím náboženské organizace Ditib se snaží zastrašit opozici. Napětí eskalovalo poté, co německé úřady zrušily několik mítinků tureckých politiků, což Erdogan zhodnotil jako „nacistické praktiky“. „To je neslýchaně nemístná poznámka despoty z Bosporu,“ zareagoval generální tajemník Křesťanskosociální unie Andreas Scheuer.

Kancléřka Angela Merkelová se vyhrocenou atmosféru pokouší uklidnit. „Jste součástí naší země,“ vzkázala před několika dny německým Turkům. „Uděláme vše, co je v našich silách, aby turecké vnitřní konflikty nenarušily naši koexistenci. Je to něco, co nám skutečně leží na srdci,“ dodala.

Pro Erdogana jsou hlasy německých Turků víc než důležité. K našim západním sousedům vždy emigrovali především chudší lidé z venkova, kteří mají konzervativní názory a představují voličskou základnu AKP. Zatímco v posledních parlamentních volbách strana získala doma 49,5 procenta, v Německu pro ni hlasovalo téměř 60 procent lidí.

Šéf střílí góly

Přestože Němci nyní zakazují mítinky Erdoganových ministrů, AKP se může opřít o své mešity i sílu prorežimních médií. Tureckou televizi sledují v Německu miliony domácností.

V německých kinech se nyní dokonce objevil film Reis (Šéf) pojednávající o Erdoganově dospívání v istanbulské dělnické čtvrti Kasımpaşa. Zakladatele AKP a současného prezidenta vykresluje jako zarputilého muže mimořádných schopností. Hrdina filmu například v jedné scéně rozhodne fotbalový zápas parádními nůžkami v poslední minutě utkání, jindy zase uprostřed noci zachrání štěňátko, které spadlo do studny.

Film, v němž prezidenta hraje hvězda tureckých telenovel Reha Beyoğlu, měl premiéru minulý měsíc v Istanbulu. Jednu berlínskou projekci navštívil i reportér listu The Guardian. V sále napočítal sice jen 38 lidí, film však v nich zjevně zanechal hluboký dojem. „Silný Erdogan znamená silné Turecko,“ svěřil se mu jeden z mladých Turků pokuřujících po projekci před kinem.

Zfilmovaný životopis tureckého prezidenta ho jen utvrdil v rozhodnutí hlasovat pro ústavní změny. „Abych byl upřímný, když mi Amerika, Německo a Francie říkají, abych hlasoval v referendu proti, tím spíš budu hlasovat pro,“ řekl britskému reportérovi dvacetiletý Mehmet. V Německu podle něj neexistuje strana, se níž by se mohl ztotožnit. „Jsme pro ně jen cizinci,“ povzdechl si.

Dildogan v Kreuzbergu

V turecké diaspoře však existuje i řada Turků, kteří na možnost zavedení prezidentského systému ve své staré vlasti pohlížejí s nevolí. Například v kulturním centru Südblock v berlínské čtvrti Kreuzberg skupina kurdských aktivistek na Mezinárodní den žen mohutným skandování agitovala, aby lidé v referendu hlasovali NE. Toto úterý zde zase vystoupí queer kabaretiér s výmluvnou přezdívkou Dildogan.

Napětí stoupá, rozzlobení Turci si předvolali nizozemského velvyslance

„Turecká komunita v Německu se vždy striktně dělila na sunnity, Kurdy a alavity,“ vysvětlil reportérovi The Guardian Tülin Duman, jeden ze zakladatelů centra Südblock. Zatímco sunnitští Turci stojí na straně Erdogana, Kurdové a šíitští alavité se zavedení nové ústavy brání.

List The Financial Times upozorňuje, že roztržka mezi vládou v Ankaře a Německem či Nizozemskem kvůli zakázaným mítinkům může Erdoganovi pomoci váhající Turky přesvědčit, že Západ se ho snaží svrhnout a proto by měli hlasovat v referendu ANO. „Čím víc evropští státníci Erdogana kritizují, tím víc Turků ho podporuje,“ uvedl pro britský list obchodník z Kreuzbergu jménem Ali.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Cestující v letadle, kterému se krátce po startu z letiště v Long Beach...
Letadlo prudce kleslo a posádka vyvolala paniku, stěžují si pasažéři

Cestující nedělního letu AirAsia z Perthu na Bali si stěžují na chování posádky. Ta podle nich začala křičet, když stroj prudce sestoupil o několik kilometrů,...  celý článek

Americkému vojákovi Bowe Bergdahlovi hrozí za dezerci v Afghánistánu doživotí...
Pět let v zajetí Talibanu. Dezertoval jsem, přiznal americký voják

Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Informovala o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.