Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turci po referendu rozjeli vlnu zatýkání, USA naštvaly nálety na Kurdy

  16:10aktualizováno  16:33
Situace v Turecku po vítězství Recepa Tayyipa Erdogana v referendu o zavedení prezidentského systému nabrala spád. Bezpečnostní složky v noci na středu zatkly stovky lidí, turecké letectvo útočí na pozice kurdských bojovníků v Sýrii a Iráku. Washington nad nálety vyjádřil znepokojení.

V Turecku v noci zatkli při zátahu na kruhy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem přes 1 000 lidí. Je to jedna z nejrozsáhlejších policejních akcí proti přívržencům duchovního, kterému Ankara připisuje zosnování loňského nezdařeného převratu.

Fotogalerie

Ministr vnitra Süleyman Soylu řekl, že policejní razie byla zaměřena na síť, která údajně pronikla do policejních sil a jíž se říká tajní imámové. „Dosud bylo v 72 provinciích zadrženo 1 009 tajných imámů a operace pokračuje. Je to významný krok Turecké republiky,“ řekl ministr novinářům. Do zátahu bylo nasazeno podle tureckého tisku 8 500 policistů a agentů a na seznamu lidí, kteří mají být zadrženi, je přes 3 200 jmen.

V Istanbulu byly vydány zatykače na 390 lidí a více než 170 z nich bylo zatčeno. Další velká skupina zadržených je ze západotureckého Izmiru. Podle policejní zprávy budou všichni zatčení převezeni do Ankary.

Po pokusu o převrat vláda zahájila rozsáhlé čistky v armádě a státní správě, o práci tak přišlo přes 125 000 lidí, včetně soudců či učitelů. Zatčeno bylo 40 000 lidí. Ve vazbě skončili i novináři a opoziční poslanci, které vláda viní z podpory teroristické organizace, za kterou vláda označuje právě i Gülenovo hnutí. Gülen obvinění, která proti němu Turecko vzneslo, popírá. Žije v USA a Ankara zatím marně žádá Washington o jeho vydání.

„V přístupových rozhovorech nemá smysl pokračovat“

Evropská unie má z vývoje v Turecku vážné obavy. Poté, co referendum před dvěma týdny výrazně posílilo Erdoganovu pozici, množí se v Unii hlasy žádající ukončení roky se vlekoucích přístupových jednání s Ankarou. „Turecko se s takovou ústavou nemůže stát členem EU a nemá smysl pokračovat v diskusi o přistoupení,“ řekla v europarlamentu nizozemská europoslankyně Kati Piriová, která působí jako zpravodajka pro Turecko.

„Jsme připraveni se angažovat a jednat s tureckými představiteli. Ale je na Turecku, aby vyjasnilo své záměry směrem k EU a přístupovému procesu,“ prohlásil místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis a připomněl, že Evropa musí spolupracovat s Ankarou při mírnění přílivu uprchlíků.

Erdogan v úterním rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že Turecko nehodlá čekat u dveří Evropské unie věčně a že v některých unijních státech se rozvíjí nepřátelství vůči Turecku a strach z islámu.

Stížnosti na volby zamítnuty

Turecký nejvyšší správní soud se odmítl zabývat stížností největší opoziční strany CHP, která napadla regulérnost ústavního referenda. Soud většinou hlasů rozhodl, že není kompetentní věc řešit, napsala agentura Reuters.

Sociálnědemokratická CHP kritizuje hlavně kontroverzní rozhodnutí volební komise, která uznala za platné i volební lístky a obálky, které nebyly řádně orazítkovány. Tento krok označila za protiprávní i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„EU zavírá Turecku své dveře, zatímco Turecko dveře nezavírá nikomu. Nebude-li jednat upřímně, budeme muset najít řešení. Nač čekat déle,“ řekl prezident. Zopakoval, že Turecko může uspořádat podobné hlasování o členství v EU, jako bylo to v Británii. Podle Erdogana „brexit zajistil Británii klid v duši a země teď může směřovat k nové budoucnosti“.

Nálety proti Kurdům

Zatímco Evropa protestuje proti Erdoganově pojetí demokracie, Američany dráždí úterní nálety proti Kurdům v Sýrii a Iráku. Turci při nich mířili podle své armády na separatisty z turecké Strany kurdských pracujících (PKK), ale zabili také irácké a syrské Kurdy, kteří se podílejí na boji proti Islámskému státu (IS).

O náletech v úterý telefonicky hovořil americký ministr zahraničí Rex Tillerson se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavuşogluem. USA poukázaly na to, že Turecko je členem mezinárodní koalice zapojené do boje proti IS, avšak své akce proti PKK s touto koalicí nekonzultovalo.

Exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) ve středu oznámila novou bilanci, podle níž turecká letadla při útoku v Sýrii zabila 28 členů syrských kurdských milicí (YPG), považovaných koalicí za cenné spojence v boji proti IS. Turecko je ale označuje za odnož PKK a za teroristy.

V Iráku byli při úterních náletech zasaženy jednotky iráckých pešmergů, bojujících s iráckou armádou proti IS. O život přišlo nejméně šest členů těchto kurdských oddílů. Turecká armáda pokračovala v útocích v Iráku také ve středu a ohlásila, že zabila šest členů PKK.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Mark Toner novinářům řekl, že USA vyjádřily hluboké znepokojení nad počítáním Turecka. „Koalice ty nálety neschválila, vedly ke ztrátě životů v řadách našich spojenců,“ řekl Toner. Podle jeho slov to poškozuje boj proti radikálům. „Uznáváme obavy Turecka z PKK, avšak takové akce poškozují úsilí v boji proti IS a rovněž naše partnery bojující proti IS v terénu,“ sdělil Toner.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vojenská přehlídka islamistů z hnutí Islámský stát v syrském městě Rakká (30....
Sebevražedná brigáda IS. Interpol vydal seznam 173 možných teroristů

Interpol vydal seznam 173 bojovníků Islámského státu, kteří by podle něj mohli být vycvičeni k teroristickým útokům v Evropě. Dokument vznikl na základě...  celý článek

Afghánští vojáci v provincii Hílmand bojují s Talibanem (20. prosince 2015)
Americké bomby zabily šestnáct afghánských vojáků, Washington se kaje

Při pátečním americkém náletu v afghánské provincii Hílmand zahynulo 16 místních policistů a několik dalších utrpělo zranění. Informovala o tom agentura AFP....  celý článek

„Výsledek! Ztráta rasové hrdosti.“ Nacistický plakát varující před styky s...
Sterilizace a koncentráky. Vzniká film o utrpení Afroněmců za Hitlera

Nacistické rasové zákony se netýkaly jen Židů či Romů, ale i černochů. Němci tmavé pleti přišli za Hitlera o německé občanství, nacisté nechali sterilizovat...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.