Nad vesnicí Koruköy na jihovýchodě Turecka se v polovině února objevily helikoptéry turecké armády. Vojáci vesnici po chvíli obklíčili a začali ji prohledávat kvůli bojovníkům PKK. Sedmnáctiletá studentka Aysel S. (její jméno bylo změněno, pozn. red.) z okna svého pokoje viděla, jak se několik mužů se služebními psy zastavilo v zahradě domu její rodiny.
Když dům prohledali, začali vyslýchat jejího nejstaršího bratra. „Rozbili mu hlavu o zeď a křičeli: Jsou tady! Vy je schováváte! Kde je schováváte? Pořád mu hlavou mlátili o zeď. Moje matka se je snažila zastavit,“ popsala dívka v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle.
Od té doby ve vesnici platí celodenní zákaz vycházení. Úřady vesnici odřízly od elektřiny i telefonního signálu. Silnice vedoucí do Koruköy jsou uzavřené, přístup do ní nemají ani politické delegace a pozorovatelé mezinárodních organizací.
Aysel měla „štěstí“. Její matku po vyšetřování postihly potíže se srdcem, a tak mohly vesnici spolu s několika sousedy opustit, aby navštívily lékaře na nedaleké klinice. Zbytek vesničanů je kvůli pokračující vojenské operaci zcela izolován od okolního světa.
Na sociálních sítích se minulý týden objevily snímky zohavených mrtvol lidí, kteří údajně pocházeli z Koruköy. Ačkoli jejich autentičnost nikdo nemůže potvrdit, fotografie jen posílily obavy, že na jihovýchodě Turecka dochází k porušování lidských práv.
Pomsta za neúspěch ve volbách
Turecký režim zahájil operace na jihovýchodě Turecka v létě 2015 po zhruba dvouletém příměří. Cílem ofenzivy jsou separatisté z PKK, kterou Ankara, EU i USA považují za teroristickou organizaci. Boje začaly krátce po volbách do parlamentu, do kterého se historicky poprvé dostala prokurdská Demokratická strana lidu (HDP), jejíž lídr Selahattin Demirtas plánoval dotlačit Ankaru k obnově stagnujícího mírového procesu s Kurdy.
PKKStrana kurdských pracujících vede od poloviny 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a její střety s tureckými bezpečnostními složkami si vyžádaly už na 45 000 obětí. Její činnost není omezena jen na země Blízkého východu (Turecko, Sýrie, Irák), momentálně funguje i v evropských zemích. Dne 30. května 2008 se dostala kvůli obchodování s drogami na seznam Foreign Narcotics Kingpin Designation Act ve Spojených státech. Těmito svými obchody podporuje svůj boj za nezávislost. Zdroj: ČTK, Wikipedia |
Úspěch strany mnohé Kurdy povzbudil k tomu, aby v oblastech, kde HDP získala většinu hlasů, vyhlásili jakousi autonomii. Reakce prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na sebe nenechala dlouho čekat. Na jihovýchod Turecka vyslal speciální jednotky i letectvo.
„Původní Erdoganův úmysl totiž byl získat hlasy Kurdů. Nikdy mu nešlo o nic jiného, než aby získal maximum hlasů pro svou stranu a demokratickým způsobem se stal absolutním vládcem. Volby ovšem ukázaly, že Kurdové místo něj podpořili svou stranu HDP. Erdogan proto okamžitě jednostranně ukončil usmiřovací proces, který s Kurdy zahájil, a vrátil se k eskalaci násilí,“ vysvětlil tehdy v rozhovoru pro iDNES.cz turkolog a bývalý diplomat Tomáš Laně (celý rozhovor si můžete přečíst zde).
Euforie z úspěchu HDP navíc trvala jen velmi krátce. Vítězná Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana ve volbách nedosáhla parlamentní většiny a nedokázala najít koaličního partnera. V zemi se tak v listopadu 2015 konaly předčasné volby, ve kterých už AKP absolutní většinu získala. Operace na jihovýchodě Turecka však pokračuje dosud.
Zákazy vycházení, mučení a znásilňování
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v pátek zveřejnil zprávu, podle které při ofenzivě na jihovýchodě Turecka zemřelo od července 2015 do prosince 2016 na 2 000 lidí. Asi 1 200 z nich byli obyvatelé regionu, zbylých 800 byli příslušníci tureckých bezpečnostních sil.
Podle OSN v oblasti dochází k vážnému porušování lidských práv. Až půl milionu lidí, převážně Kurdů, muselo opustit své domovy. Mnoho z nich zmizelo beze stopy, jiní byli mučeni, když porušili několik dní trvající zákaz vycházení. Nechybí ani případy znásilnění. Satelitní snímky navíc ukázaly, že řada domů i celých částí měst byla úplně zničena.
Satelitní snímky z města Nusaybin. Žlutá barva značí mírné poškození, červená barva úplné zničení:
From UN report: UNOSAT shows damage to civilian buildings in Nusaybin. Yellow = »moderate damage« Red = »destroyed« https://t.co/2t3XmMv9c8 https://t.co/a0U7f0sxsi
Organizace Amnesty International uvedla, že v letech 2015 a 2016 Turecko prokazatelně vyhlásilo zákaz vycházení ve městech Cizre, Yuksekova, Nusaybin a Diyarbakir, ve kterých většinu obyvatel tvoří Kurdové. Cílem bezpečnostních složek byli sice kurdští separatisté, při přestřelkách v obytných zónách však umírali zejména civilisté.
„Bylo velmi složité zjistit okolnosti těchto případů. Ty, na které jsme se zaměřili, ukázaly, že mezi mrtvými a zraněnými byly malé děti a staří lidé, jejichž zapojení do bojů bylo velmi nepravděpodobné,“ uvedl Andrew Gardner z turecké pobočky organizace.
OSN na základě rozhovorů s oběťmi a jejich příbuznými uvádí, že stovky civilistů zemřely obzvlášť zavrženíhodným způsobem. Například v Cizre se počátkem roku 2016 nejméně 189 lidí skrývalo ve sklepech, aniž by měli přístup k vodě, jídlu, lékům nebo elektřině. Zemřeli při požáru, který vypukl během ostřelování. Někteří lidé podle svědků zemřít nemuseli, na místo však nebyly vpuštěny sanitky.
Jedna z rodin uvedla, že ostatky své příbuzné dostala ve formě „tří malých kousků spáleného masa“. Když ženina sestra požádala o to, aby byla její smrt vyšetřena, úřady ji obvinily z terorismu.
Turecko do oblasti nevpouští zástupce OSN ani novináře
Informace o dění v jihovýchodním Turecku pocházejí převážně ze svědectví místních obyvatel. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn uvedl, že je nutné neprodleně zahájit nezávislé vyšetřování. „Zdá se, že (tam) nebyl zadržen jediný podezřelý a že vůbec nikdo nebyl stíhán,“ řekl Husajn.
Novináři, kteří se snažili na jihovýchod Turecka dostat, uvádějí, že se přístup do oblasti oproti minulým letům značně ztížil. Někteří z nich zažili výhrůžky, fyzické násilí i vyšetřování ze strany tureckých úřadů. Organizace Human Rights Watch ve své zprávě uvádí případ reportéra Hamzy Aktana, který čelí až pětiletému vězení za to, že na svém osobním twitterovém účtu sdílel příspěvky o dění v kurdské části země, čímž údajně podporoval teroristy.
Dil LeylaDokument Dil Leyla vypráví příběh Leyly Imretové, která se ve svých 26 letech stala první starostkou kurdského Cizre. Z toho musela jako pětiletá utéct do Německa v důsledku vojenských akcí, při nichž zemřel i její otec, velitel kurdských guerill. Během parlamentních voleb v roce 2015 se však situace ve městě vyhrotila. Imretová byla z funkce odvolána kvůli údajné podpoře teroristů a hrozí jí vězení. Nyní se pravděpodobně skrývá. „Její rodina mi řekla, že je v pořádku, ale já se s ní nemohu spojit. Ona se mě pokusila kontaktovat dvakrát, ale vždy jen velmi krátce, nemohly jsme spolu moc mluvit. Nesmí legálně opustit zemi, takže nevím, jestli se někdy vůbec vrátí do Německa,“ uvedla pro iDNES.cz režisérka dokumentu Asli Özarslanová. Özarslanová dokument představila minulý týden v Praze na festivalu Jeden svět. |
Vyhráno nemají ani novináři, kteří se do válečné oblasti dostanou. „V lednu 2016 jsme se snažili zdokumentovat, co se děje v Cizre. Byli jsme neozbrojení, se skupinou další neozbrojených lidí. Nesli jsme bílou vlajku a natáčeli lidi, kteří odnášeli mrtvá těla. Když jsme přecházeli ulici, na mého kameramana z dálky vystřelili,“ citovala OSN jednoho kurdského novináře.
Že novináři a vyšetřovatelé nemají do oblasti přístup, potvrzuje i německá režisérka tureckého původu Asli Özarslanová, která minulý týden v Praze během festivalu Jeden svět představila svůj dokument Dil Leyla. Özarslanová v Cizre v roce 2015 natáčela příběh nejmladší kurdské starostky Leyly Imretové, která byla kvůli údajné podpoře teroristů odvolána z funkce a nyní se skrývá, protože jí hrozí uvěznění (více o dokumentu viz box).
„Dostat se na východ Turecka není jednoduché. Pro turisty je to možná snazší, ale nevím, jaké by to bylo pro novináře nebo filmaře. Nemám z Cizre žádné informace, nejspíš tam žádní novináři nejsou,“ uvedla Özarslanová pro iDNES.cz.
Trailer na dokument Dil Leyla:
OSN slibuje, že se bude o vyšetřování dál pokoušet, i když jí turecká vláda na jihovýchod země nevpustí. „Problém je v tom, že kvůli chybějícímu vyšetřování nikdo nezná rozsah toho, co kdo komu udělal, ani přesné detaily,“ uvedl mluvčí Vysokého komisaře OSN Rupert Colville s tím, že je nutné prošetřit i možné zločiny PKK.
Turecké ministerstvo zahraničí veškeré obvinění z porušování lidských práv odmítlo a označilo ho za podjaté. „Neakceptujeme nepodložená tvrzení ve zprávě, které přesně odpovídají propagandě teroristů,“ uvedlo podle agentury Reuters.
