Britský premiér David Cameron jen několik hodin před Westerwelleho prohlášením jasně deklaroval Turecku v této věci podporu
a slíbil bojovat za to, aby Ankara mohla do evropského klubu vstoupit.
Westerwelle však situaci vidí jinak. "Pokud by se tato otázka měla řešit dnes, tak by Turecko nebylo schopné vstoupit a EU by ho nemohla přijmout," citoval ministrova slova německý list Bild.
Před svou cestou Westerwelle zdůraznil, že Německo má velký zájem na tom, aby se Turecko orientovalo směrem do Evropy. "Chtěl bych Turecko, které bude stát na straně Evropy, a to nejen z ekonomických důvodů. Turecko může velice pomoci například při řešení mnoha konfliktů - ať už půjde o Afghánistán, Írán, Jemen nebo Blízký východ," řekl.
Westerwelle nechal otevřené, jestli by se o možném vstupu Turecka do EU mělo rozhodovat v referendu. "Nemůžeme nyní spekulovat o věcech, které nastanou teprve za několik let," poznamenal.
Během dvoudenní návštěvy Turecka chce však šéf německé diplomacie diskutovat s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem hlavně o dalších tématech, jako jsou například konflikt na Blízkém východě či otázka sankcí proti Íránu, který je Západem obviňován, že chce získat jaderné zbraně.
Turecko o vstup do EU požádalo už v roce 1987, ale Brusel v roce 1989 jeho žádost odmítl oficiálně kvůli neplnění politických a ekonomických kritérií. V roce 1999 nicméně už Turecko dostalo status kandidáta na členství v EU a v říjnu 2005 začaly vstupní rozhovory. Z Bruselu od té doby směrem k Turecku pravidelně zaznívá kritika za pomalé reformy. EU s Tureckem dosud otevřela jen 12 z celkových 35 vyjednávacích kapitol a jen jedna byla uzavřena.
