Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ankara kývla na vracení běženců z Řecka. Syřanů se to však netýká

  19:51aktualizováno  19:51
Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie. Uvedl to šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu během návštěvy Atén. Konkrétně zmínil například Maročany, Pákistánce nebo Afghánce, informovala agentura AFP.

Uprchlíci a běženci na turecké lodi, která právě připlouvá k břehům řeckého ostrova Lesbos. | foto: Reuters

„Začali jsme zkoumat možnost opětného přijímání žadatelů o azyl,“ řekl Çavuşoglu při setkání se svým řeckým protějškem Nikosem Kotziasem. Turecký ministr upřesnil, že Turecku bylo předáno kolem 860 žádostí o znovupřijetí uprchlíka z Řecka a že 99 procent z nich Ankara schválila.

Ve středu Řecko vrátilo do Turecka skupinu 300 přistěhovalců ze severní Afriky, což je podle řeckého vládního zdroje, který si nepřál být jmenován, „prvním krokem v uplatňování protokolu o zpětném přebírání osob“, který byl podepsán mezi Ankarou a Aténami již v roce 2002.

Podle stejného zdroje Řecko vyjednává s Tureckem o zrychlení procedury zpětného přebírání migrantů Tureckem. Dohoda by se stala součástí readmisní dohody z roku 2002.

Předseda delegace EU v Turecku Hansjörg Haber se v pátek v Istanbulu sešel s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Haber v souvislosti s tím řekl, že Turecko musí do 1. června plně uplatňovat dohodu o zpětném přijímání uprchlíků a do té doby zastavit nebo významně omezit jejich příliv do Evropy.

Podle v pátek zveřejněné zprávy Evropské komise by Turecko mělo mimo jiné rozšířit kapacity pro umístění zpětně přijímaných uprchlíků. Ankara jedná s Aténami i o tom, že by v registračních centrech pro uprchlíky na východořeckých ostrovech působili také turečtí pracovníci.

Otázka národní svébytnosti je druhotná, řekl Çavuşoglu

Řecko a Turecko vedou desítky let spory o kontrolu Egejského moře posetého řeckými ostrovy. Atény se proto doposud bránily tomu, aby Turci vstupovali zejména do řeckých teritoriálních vod, přičemž Ankara jedná stejným způsobem.

Fotogalerie

Šéf turecké diplomacie v pátek řekl, že otázka národní svébytnosti je druhotná, pokud jde o záchranu uprchlíků. „Co na tom, zda je to tvůj ostrov nebo můj ostrov? Tato otázka není na stole, když jde o zachraňování,“ řekl ministr podle řeckého serveru Proto Thema.

Çavuşoglu přislíbil, že se Turecko bude aktivně podílet na misi NATO v boji proti ilegální činnosti v Egejském moři. Kromě toho se Turecko bude řídit dohodami o repatriaci migrantů s Aténami a s EU, dodal podle agentury DPA.

Çavuşoglu podle turecké televize rovněž upozornil, že Turecko zaznamenává výrazný pokles počtu uprchlíků přecházejících jeho hranice po změně vízového režimu. „Turecko plní své úkoly v rámci imigračního akčního plánu,“ řekl novinářům.

Uprchlická krize

V úterý se vedoucí představitelé obou zemí, řecký premiér Alexis Tsipras a jeho turecký kolega Ahmet Davutoglu sejdou v tureckém přístavním městě Izmir. Na schůzce budou mimo jiné i oba šéfové diplomacií.

EU zmírní vízová opatření pro turecké občany

Evropská komise v pátek vydala zprávu, ve které konstatovala, že Turecko pokročilo v plnění listopadové dohody s EU, která má vést ke snížení pohybu uprchlíků směrem do Evropy.

Turecko, které poskytuje útočiště a pomoc více než 2,5 milionu uprchlíků ze Sýrie, jim nedávno umožnilo přístup na trh práce, což by mělo usnadnit jejich začlenění do společnosti a podpořit jejich soběstačnost. Přijalo též důležitá opatření, na jejichž základě mají uprchlíci přístup k veřejným službám, včetně školní docházky pro děti.

EU na oplátku mimo jiné slíbila, že zmírní vízová omezení pro turecké občany jedoucí do Evropské unie nejpozději do října. Haber ale upozornil, že tato dohoda nevstoupí v platnost automaticky. Podle komise musí Turecko rovněž začít vydávat pasy obsahující otisky prstů držitele v souladu s předpisy EU.

EU rovněž slíbila oživení rozhovorů o přijetí Turecka do EU. V této souvislosti Haber upozornil na to, že jedním ze zásadních požadavků pro pokračování rozhovorů je zajištění svobody tisku v Turecku. Ankara je v poslední době terčem ostré kritiky zejména nevládních organizací, že zejména proti opozičním médiím nevybíravě zasahuje a novináře šikanuje například vazebním stíháním pro údajnou podporu terorismu.

Situace se vyostřuje a napětí roste:


Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.