Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Neflákáme se, zastavit pašeráky je otázka cti, říká turecký kapitán

  20:17aktualizováno  20:17
Izmir (zvláštní zpravodaj MF DNES v Turecku) - Turecká pobřežní stráž loni u pobřeží Egejského moře zadržela téměř sto tisíc běženců směřujících do Evropy. Jenže dalších 900 tisíc se stejně dostalo do Řecka a pak dál do Evropy. „Loni si nikdo nemohl vybrat ani den dovolené,“ říká velitel pobřežní stráže v Izmiru Murat Yilmazarslan.

Běženci na tureckém pobřeží nastupují do lodí směr Řecko (7. listopadu 2015) | foto: Reuters

„Děláme všechno, co můžeme, abychom je zastavili,“ říká na základně v Izmiru kapitán Yilmazarslan. „Určitě jich letos chceme zachytit ještě daleko víc,“ slibuje. Současně ale varuje, že se blíží tak obrovský příval migrantů, proti němuž byl loňský rok jen vlnkou. „Když se podíváme na lednová čísla, oproti loňsku je to osminásobek počtu. Pokud by se tato tendence udržela do léta, vypadá to hrozivě.“

Proti kapitánovým lidem, kteří na první pohled mají vše potřebné - moderní lodě, vrtulníky, letadla, mobilní radary - stojí mocní protivníci. Tím prvním je samo pobřeží, které je průběhem hranice mezi Tureckem a řeckými ostrovy prakticky neuhlídatelné.

Fotogalerie

„Například Samos. Turecké vody tu jsou pouze půl námořní míle. K překonání této vzdálenosti stačí člunu s migranty pouhých dvacet minut,“ ukazuje kapitán mapu, kde jsou takových míst desítky. Ve chvíli, kdy se migranti dostanou do řeckých vod, mohou požádat o azyl a musí být Řeky, a tudíž Evropskou unií přijati.

Druhým a ještě horším protivníkem než členité turecké pobřeží je pro kapitána Murata Yilmazarslana mocná převaděčská mafie. „Není pochyb, že přepravu migrantů do Evropy organizuje mafie. Mafie, jež je řízena odtud z Turecka,“ říká na rozdíl od izmirských politiků zcela natvrdo a otevřeně kapitán Yilmazarslan, který zodpovídá za celé pobřeží Egejského moře.

„Chceme a musíme mafii porazit. Ty obrovské peníze, které získávají pašeráci lidí za migranty, mohou dát do dalších kriminálních aktivit, jako jsou třeba drogy. Proto musíme jejich byznys ukončit,“ tvrdí odhodlaně kapitán.

Nejhorší jsou dřevěné lodě

Ovšem také v tomto případě se nedá říci, že by turecké úřady nezasahovaly. Kvůli pašování bylo jen v uplynulém roce zatčeno přes tři tisíce lidí. Jenže je to jen zlomek z těch, kteří v obrovském obchodu s nelegální migrací s ročním obratem přes miliardu eur (zhruba 27 miliard korun) působí.

„Je to pro nás otázka cti a děláme všechno, co můžeme, abychom je zastavili,“ říká rozhodně turecký kapitán.

Izmirský profesor Gökay Özerim, jenž pašerácký byznys v několikamilionovém Izmiru vědecky zkoumá, k tomu dodává: „Mnohdy to jsou (pašeráky) i sami syrští uprchlíci, kteří si tak vydělávají na svoji vlastní cestu do Evropy.“

Uprchlická krize

Ještě hůře než kritiku a fakt, že se migrantům podaří proklouznout do řeckých vod, vnímá turecká pobřežní stráž stovky mrtvých lidí z potopených lodí. „Nejhorší jsou dřevěné lodě. Když se potopí, tak desítky lidí v podpalubí jsou bez šance,“ vysvětluje kapitán Yilmazarslan.

„Z gumových člunů většinou lidi zachráníme. Stačilo by, kdyby měli skutečné záchranné vesty a ne ty padělané,“ tvrdí Murat Yilmazarslan a hrdě ukazuje svou sbírku fotografií se zachráněnými lidmi, mezi nimiž je spousta žen a také malých dětí.

„Zachráníme je a vyrazí znovu“

„Jsou sice šťastní, že jsme je zachránili, ale zároveň smutní a někdy i naštvaní, že se nedokázali dostat do Řecka, tedy pro ně do Evropy,“ říká o zachráněných sympatický šedovlasý padesátník svou americkou angličtinou. „To, že jsme je zachránili a zadrželi, neznamená, že jsme je zastavili. Budou to zkoušet znovu a znovu.“

„Cítíme jako obrovskou nespravedlnost, že se na nás v Evropě dívají, jako bychom nic nedělali. Pracujeme sedm dní v týdnu, loni si nikdo nemohl vybrat ani den dovolené, ale stejně se o nás mluví, jako bychom se tady flákali,“ tvrdí Murat Yilmazarslan a vojáci kolem něj s ironickým úsměvem přikyvují.

Čísla přitom mluví jasně. Zatímco od roku 2010 do konce roku 2014 zadrželi Yilmazarslanovi muži a ženy asi 15 tisíc nelegálních migrantů směřujících do Řecka a počty těch, kteří se do Řecka dostali přes řecké ostrovy, byly jen v řádu tisíců ročně, loni jich zachytily lodě izmirské pobřežní stráže téměř sto tisíc. Jenže dalších devět set tisíc se jich do Řecka nakonec dostalo.

Velitel izmirské základny turecké pobřežní stráže dnes nerozhoduje jen o dalším osudu stovek tisíc lidí, kteří se chtějí dostat po vodě do Evropy, ale vlastně i o osudu celé Evropské unie.

Rozhoduje de facto o tom, jak dopadnou německé zemské volby a zda i po nich zůstane německou kancléřkou Angela Merkelová, jestli se nezhroutí schengenský systém a jestli se nerozpadne celá Evropská unie. Tohle všechno může ovlivnit, jestli se Muratu Yilmazarslanovi v čele několika tisíc mužů podaří zastavit další obří vlnu migrantů, která se na jaře vydá přes řecké ostrovy na cestu do Evropy.

Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.