Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Turecku odvolali osm tisíc policistů, ve vzduchu budou hlídkovat F-16

  8:30aktualizováno  13:30
V Turecku po zmařeném pokusu o vojenský puč začaly masivní čistky v policii a armádě. Odejít muselo odejít na 8 000 policistů, desítky generálů jsou pod policejním dohledem. Prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil armádě nasadit bojová letadla F-16 k hlídkám nad zemí.

Turci v ulicích Istanbulu oslavují zmaření vojenského převratu. (17. července 2016) | foto: Reuters

Podle vládních zdrojů hlídkovaly stroje F-16 v celém vzdušném prostoru Turecka už v noci na pondělí.

Puč v Turecku

Několika stíhaček F-16 a vrtulníků se zmocnili pučisté. Turecká agentura Anadolu v pondělí napsala, že tyto stroje byly použity k útoku na budovu parlamentu a blízké prezidentské sídlo. Erdogan rozhodl, že letadla F-16, která jsou nyní všechna znovu pod kontrolou armády, zajistí dohled nad leteckým prostorem.

V Istanbulu byla sestavena dodatečná speciální policejní jednotka. Má 1 800 členů a bude použita k ostraze strategických objektů. Nová jednotka policie v Istanbulu dostala k dispozici obrněné vozy. Velitel istanbulské policie Mustafa Çalişkan nařídil sestřelit jakýkoli vrtulník bez varování.

Výslechy generálů

Turecko má za sebou neúspěšný puč, který si v noci z pátku na sobotu vyžádal podle nové bilance životy 232 lidí. Je mezi nimi 60 policistů, tři vojáci a 145 civilistů. Úřady dříve hovořily o 290 mrtvých. Na straně osnovatelů puče je 24 mrtvých.

Premiér Binali Yildirim oznámil, že turecká vláda má k dispozici dokumenty dokazující, kdo je odpovědný za pokus o puč. Yildirim slíbil, že při „vyřizování účtů“ bude dodržen zákon. Podle agentury AFP pokračuje zatýkání. Podle Yildirima bylo zatčeno 7543 lidí včetně 6038 vojáků nejrůznějších hodností, 100 policistů, 755 soudců a prokurátorů a 650 civilistů. Yildirim potvrdil, že byli z funkcí odvoláni vysocí pracovníci státní správy.

Až 36 tureckých generálů bylo umístěno pod policejní dohled a podle agentury Dogan je deset generálů v prozatímní vazbě. Agentura Anodolu oznámila, že pod dohledem je 103 generálů a admirálů. Zadržení vojáci pocházejí podle Andolu z letectva, pozemních jednotek i námořnictva. Začaly výslechy 27 generálů. Poblíž soudní síně, kdes se výslechy konají, střílel voják, ale policie ho zatkla a incident se obešel bez obětí.

Mezi vyslýchanými je také generál Akin Öztürk, který velel tureckému letectvu. Podle tureckých úřadů je považován za vůdce pučistů. Generál však tvrdí, že se naopak snažil pučisty zklidnit. Mezi zadrženými skončil také generál Mehmet Dişli, který v době puče vedl operaci, pří níž byl krátce zajat náčelník generálního štábu armády Hulusi Akar.

USA: Chceme důkazy

Podle premiéra Yildirima existují dokumenty usvědčující pučisty. "USA jsou naším strategickým partnerem, ale říkáme, že máme dokumentační důkazy o přípravě spiknutí proti naší vládě. Zklamalo by nás, kdyby nás naši přátelé žádali, abychom důkaz ukázali, když jeden člověk usiloval o svržení naší vlády," sdělil Yildirim. Zjevně narážel na duchovního Fethullaha Gülena, jehož Ankara považuje za osnovatele spiknutí. Gülen žije dlouhodobě v exilu v USA, ale puč důrazně odsoudil.

Turecko chce, aby Američané Gülena vydaly. Americký ministr zahraničí John Kerry dnes ale řekl, že USA žádost o vydání klerika, který žije v Pensylvánii, ještě neobdržely. Sdělil také, že USA potřebují "důkazy, ne obvinění".

V Saúdské Arábii byl zadržen vojenský atašé tureckého velvyslanectví v Kuvajtu, když se snažil odletět ze Saúdské Arábie do Düsseldorfu.

Mezi zatčenými se ocitl i velitel letecké základny Incirlik generál Bekir Ercan Van. Právě z této základny startují k operacím v Sýrii stroje mezinárodní koalice.

Kromě toho muselo opustit své zaměstnání necelých osm tisíc policistů z celé země kvůli údajným vazbám na pučisty, uvedla v pondělí agentura Reuters s odkazem na vysoce postaveného policejního důstojníka. Turecký list Hürriyet číslo upřesnil na 7 850 policistů.

Podle agentury Anadolu bylo propuštěno také 8777 zaměstnanců ministerstva vnitra, 30 guvernérů provincií země, 52 pracovníků státní správy a 16 právních poradců. Turecko má 81 provincií. Podle dalších tureckých sdělovacích prostředků jsou odvoláváni z pozic také členové pobřežní stráže.

Prokurdská opozice trest smrti nepodpoří

Turecká prokurdská opoziční Lidová demokratická strana (HDP) nesouhlasí s návrhy, aby byl v zemi znovu zaveden trest smrti. „My to nepodpoříme,“ řekl její mluvčí Ayhan Bilgen Bilgen. Pokud se podle něj přijme nový zákon, soudy jej nebudou moci použít se zpětnou platností.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová prohlásila, že žádná země se nemůže stát členem Evropské unie, pokud má ve svém právním řádu trest smrti. Turecko je dlouholetým kandidátem na členství v unii. Rozhovory o přistoupení se zintenzivnily po jarní dohodě mezi EU a Ankarou, která přispěla k uzavření balkánské migrační trasy.

Absolutní trest pro pučisty požadovali nejen skandující příznivci Erdogana v ulicích (více zde), ale i ministr zdravotnictví Mehmet Müezzinoğlu. „Nebudeme toto rozhodnutí odkládat. Ti, kteří se pokusili o převrat v této zemi, musí zaplatit,“ slíbil Erdogan Turkům s tím, že vláda bude o trestu smrti jednat i s opozicí.

Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984 a nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Premiér Yildirim v pondělí řekl, že rozhodnutí o této otázce nelze uspěchat. „Nemůžeme nebrat zřetel na požadavky našeho národa, ale obnova trestu smrti si vyžádá změnu ústavy,“ prohlásil.

Řekové rozhodují o vydání uprchlých vojáků

V pondělí stane před soudem osm vojáků, kteří v sobotu uprchli vrtulníkem do Řecka. O začátku vydávacího řízení informoval po telefonu řecký premiér Alexis Tsipras svého tureckého protějška Binaliho Yildirima.

Fotogalerie

Právnička vojáků Vasiliki Marinakiová řekla řecké televizi Skai, že muži plnili rozkaz nadřízených přepravovat raněné z istanbulských ulic. „To dělali, dokud se nedostali do palby policistů. Nevěděli, že se odehrává puč a nebyli do něj zapojeni,“ řekla Marinakiová.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu už v sobotu oznámil, že Ankara požádala o vydání „tureckých zrádcovských vojáků, kteří s vrtulníkem uprchli do Řecka“.

Mluvčí řecké vlády Olga Gerovasiliová oznámila, že v „sobotu ráno vyslal turecký vojenský vrtulník tísňové volání a požádal o povolení k nouzovému přistání“. Osm lidí, kteří byli na palubě, bylo zatčeno. Všichni požádali o azyl. Tsipras už v sobotu, tedy několik hodin po nezdařeném puči, vyjádřil podporu „demokraticky zvolené“ turecké vládě.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.