Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Terč kritiky i rukojmí Ankary. Dohoda o zadržování migrantů „slaví“ rok

  19:29aktualizováno  19:29
Evropská unie s Tureckem před rokem uzavřela dohodu o zadržování migrantů. Ačkoli počet běženců směřujících do Evropy skutečně znatelně poklesl, převaděči lidí se nevzdávají a hledají pro ně nové trasy. Lidskoprávní organizace EU kritizují, že humanitární katastrofu neřeší. Kvůli sporu evropských zemí s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem je navíc dohoda stále křehčí.

Použité záchranné vesty na ostrově Lesbos připomínají tisíce uprchlíků, kteří na ostrov připluli z Turecka (16. března 2017). | foto: AP

Řečí čísel je dohoda mezi EU a Tureckem více než úspěšná. Zatímco před ní podniklo nebezpečnou cestu z Turecka na řecké ostrovy na 50 000 lidí měsíčně, mezi prosincem 2016 a letošním únorem jich bylo pouhých 3 500. Za rok od uzavření dohody připlulo do Řecka celkově méně lidí, než jich tam dorazilo během průměrného týdne na konci roku 2015.

„Od uzavření dohody mluvíme asi o milionu uprchlíků, kteří se nepokusili podniknout nebezpečnou cestu do Evropy a kteří za bezohledné pašeráky neutratili poslední peníze, jež dokázaly se svou rodinou našetřit. Byl bych rád, abyste se zamysleli nad asi tisícem uprchlíků, kteří nezahynuli v moři jako v předchozím roce,“ prohlásil minulý týden mluvčí Evropské komise Alexander Winterstein.

„Myslím, že to jsou čísla, která jsou podstatná - skuteční otcové, matky a děti, kteří jsou zachraňováni,“ dodal podle stanice Deutsche Welle.

Dohoda mezi Tureckem a EU

Migrační dohoda stanovuje, že Evropská unie bude z Turecka přijímat syrské běžence. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka.

Výměnou za pomoc s migrací slíbila EU Turecku tři miliardy eur (81 miliard Kč) poskytovaných přímo na zlepšení situace milionů syrských uprchlíků v zemi, ale také obnovení do té doby roky zamrzlých přístupových rozhovorů.

Z lidskoprávního hlediska však o takovém úspěchu mluvit nelze, upozorňuje týdeník The Economist. Evropská unie podle něj zůstává závislá na státech, které samy nejsou zcela demokratické. Humanitární organizace navíc uvádějí, že migranti v Turecku i EU žijí v příšerných podmínkách.

Lidé bez práce a dětské nevěsty

V Turecku v současnosti žije asi 2,9 milionu Syřanů a stovky tisíc Afghánců a Iráčanů. Asi desetina z nich žije v uprchlických táborech, zbytek se usadil v Istanbulu nebo na jihovýchodě země nedaleko hranic se Sýrií.

Uprchlíci se v Turecku protloukají různými způsoby. Ačkoli podle nařízení z loňského ledna by pro Syřany mělo být snazší získat pracovní povolení, ve skutečnosti jej obdrželo jen asi 10 000 z nich. Asi půl milionu dětí začalo chodit do školy, zhruba stejnému počtu se však vzdělání nedostává. Výjimkou nejsou ani případy dětské práce či dětských nevěst.

„Skutečnost, že evropští lídři označují za úspěch dohodu, která způsobila tak nezměrné utrpení, ukazuje, že ta dohoda nemá nic společného s ochranou uprchlíků, ale jen se je snaží udržet mimo Evropu,“ uvedl ředitel evropské pobočky organizace Amnesty International John Dalhuisen.

Ke kritice se přidaly i organizace UNICEF a Save the Children, podle nichž děti uprchlíků trpí depresemi a sebevražednými myšlenkami.

Je však třeba dodat, že alespoň Syřané mají na rozdíl od běženců z jiných zemí určité výhody - od turecké vlády má každý z nich právo na dočasné povolení k pobytu i přístup k bezplatné zdravotnické péči. To umožňuje i příspěvek od EU ve výši tří miliard eur, ze kterého bylo dosud na nejrůznější účely přerozděleno 750 milionů.

Nové migrační trasy

Ani na druhé straně Egejského moře není situace ideální. Přerozdělování migrantů do jiných států EU vázne - od září 2015 do ledna 2017 bylo oficiálně přesídleno 7 280 uprchlíků, ačkoli si státy v roce 2015 předsevzaly, že jich za dva roky přerozdělí více než 63 000.

Tíha migrační krize tak stále dopadá zejména na Řecko, kde v přelidněných táborech přebývá na 62 000 běženců, z toho asi pětina na ostrovech. „Když jsme v táboře, je to jako zpátky v Afghánistánu. Dochází tu k bojům, požárům a policie také mlátí lidi. Proč nás nenechají opustit ostrov? Chtěl bych se jich zeptat, ale na naše otázky tu nikdo neodpovídá,“ citovala agentura AP třiadvacetiletého Afghánce Nassema Mudžádu, který na Lesbos připlul už před půl rokem.

Fotogalerie

Dohoda mezi EU a Tureckem navíc nestačí na všechno. Podle bývalého palestinského pašeráka Mohammeda jen v Istanbulu momentálně operuje asi 100 převaděčů. O svou výhodnou živnost nechtějí přijít, a tak přišli s novou taktikou - někteří běženci se díky nim dostávají do Evropy letecky. Používají při tom koupené či ukradené pasy Evropanů, kterým jsou podobní.

Jiní z tureckého přístavního města Kaş odplouvají na dva kilometry vzdálený malý řecký ostrov Kastelorizo, který byl dosud náporu migrantů ušetřen. Pravděpodobně nejnebezpečnější cestu do Evropy však absolvuje třetí část běženců - ze Sýrie míří do Súdánu, odkud přes Libyi odplouvají do Itálie.

Budoucnost byznysu s uprchlíky potvrzuje i třiadvacetiletý převaděč Ahmed. „Lidé sem přicházejí, všechno prodali. Najdou způsob, jak se nechat propašovat,“ věří.

Co udělá Erdogan?

Největší vrásky však evropským lídrům zřejmě nedělají převaděči ani nové migrační trasy, ale turecký prezident Erdogan. Ten v posledních dnech Evropu označil za „fašistickou a krutou“, protože Německo a Nizozemsko tureckým politikům nepovolily kampaň před nadcházejícím referendem o zavedení prezidentského systému.

Němcům dochází trpělivost. Erdogan už tady není vítán, vzkazují Ankaře

Už v minulosti si turecká vláda stěžovala, že EU neplní podmínky dohody, když Turkům neumožnila bezvízový styk (psali jsme zde). Nyní se však už tak křehká dohoda začíná otřásat ještě víc.

Erdogan hrozí, že Ankara dohodu o vracení migrantů vypoví, a přidávají se k němu i další turečtí politici. Ministr vnitra Süleyman Soylu EU pohrozil, že do ní pošle tisíce uprchlíků. „Jestli chcete, můžeme každý měsíc vypravit na cestu 15 000 migrantů, které jsme vám zatím neposílali, pak se budete divit,“ prohlásil (více zde).

Pokud Turecko dohodu vypoví, na řecké ostrovy opět rychle dorazí tisíce migrantů. Podle agentury AP pak budou uvěznění v zemi, která má sama finanční problémy, a její křehký přijímací systém se může zcela zhroutit. „Všichni doufáme, že dohoda nebude vypovězena, abychom se znovu neocitli ve stejné situaci jako v minulosti,“ říká velitel lesboské pobřežní stráže Nikos Passades.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.