Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Turecko trucuje. Přestane přijímat migranty zpět, omezí cvičení NATO

  10:53aktualizováno  10:58
Turecko pozastavilo klíčovou část dohody o migraci s EU. Vyhrožuje, že nebude přijímat zpět z Řecka žádné uprchlíky. Zároveň Turecko přerušilo spolupráci s partnerskými zeměmi spolupracujícími s NATO, a to zřejmě v rámci kulminujícího diplomatického sporu s Nizozemskem a Německem.

Vojenská přehlídka v Istanbulu u příležitosti 89. výročí Dne vítězství. | foto: Reuters

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavus­oglu podle německé televize znovu pohrozil úplným vypovězením migrační dohody, která napomohla výrazně snížit počet uprchlíků přicházejících do zemí Unie.

Dohoda, která vstoupila v platnost loni 20. března, mimo jiné stanoví, že Evropská unie bude z Turecka přijímat syrské běžence a Ankaře také poskytne rozsáhlou finanční podporu. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka. Měsíčně šlo dosud o zhruba 80 osob.

Právě tuto část dohody ale nyní Ankara nebude podle prohlášení Çavu­soglua dodržovat. „Od teď můžeme říct: ‚Nenaplňujeme to a je konec‘,“ řekl také televizi 24 TV na adresu dohody jako takové. Podobných výhrůžek přišla ze strany tureckých činitelů v posledních týdnech celá řada.

Odstřižené Rakousko a Švédsko

Podle neoficiálních zdrojů v NATO, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé alianční akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů. Turecko také přerušilo spolupráci s partnerskými zeměmi spolupracujícími s NATO.

Zatímco přímo v rámci Aliance může jednotlivý členský stát nespolupracovat v zásadě pouze vlastní neúčastí na tom či onom projektu, blokovat může rozhodování o projektech s partnerskými, ale nečlenskými zeměmi. Turecko tak zkomplikovalo spolupráci s Rakouskem, které je vůči Ankaře v posledních měsících velmi kritické, a dopady mohou jeho kroky mít i na spolupráci se Švédskem či Gruzií.

Rakouské ministerstvo obrany již oznámilo, že v ohrožení je například plán společné mise v Kosovu v rámci společných výcvikových programů. Naopak již rozjeté projekty by již postiženy být neměly.

Rakousko loni kvůli migrační krizi doporučilo přerušit v zásadě váznoucí přístupové rozhovory Evropské unie s Tureckem. V posledních dnech zakázalo na svém území agitaci tureckých vládních činitelů ve prospěch ústavních změn posilujících pravomoci tureckého prezidenta, o nichž se rozhodne v dubnovém referendu.

„Doufáme, že možná některé (plány) se uskuteční v pozdějším termínu,“ sdělil jeden z činitelů NATO. „Problém je politický. Doufáme, že se situace uklidní po referendu,“ dodal.

Turecká blokáda má vliv na fakticky všechny zahraniční mise NATO, jichž se účastní některé či většina z 22 partnerských států aliance, a to nejen v Kosovu, ale třeba i v Afghánistánu.

Diplomat z jedné z partnerských zemí upozornil, že čím déle potrvá současné napětí mezi Tureckem a Evropou, tím nastane víc škod, jak se budou váznout nebo budou rušeny různé akce. „Utrpí interoperabilita spojenců v NATO a partnerských zemí,“ řekl.

Prakticky na bod mrazu klesly v současné době vztahy Turecka nejen s Rakouskem, ale hlavně s Německem a Nizozemskem, kde rovněž úřady všemožně brání politické aktivitě tureckých vládních činitelů. Ti se snaží ovlivnit ve svůj prospěch silnou tureckou menšinu, která v daných státech žije a může se zúčastnit referenda.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.