Protivládní protesty v Istanbulu (4. června 2013)

Protivládní protesty v Istanbulu (4. června 2013) | foto: Reuters

Protesty připravily tureckého premiéra o charisma, soudí politoložka

  • 12
Eskalaci násilí v Turecku způsobila arogance premiéra Erdogana a brutalita policie, říká turecká komentátorka slovenského původu Sylvia Tiryaki. Pokud však budou nepokoje pokračovat, hrozí, že se jich zmocní radikálové, ať již turečtí či zahraniční, dodává.

Ovlivnily nepokoje každodenní život obyvatel Istanbulu?
Určitě. Zátarasy, které postavili demonstrující i policisté, stále blokují přístup do některých částí Istanbulu. Doprava je zpomalená. Situace se sice uklidňuje, demonstrace ovšem pokračují...

Brání policie demonstrantům, aby se dostali na místa protestů?
Nyní už ne. Nicméně, tato vlna nepokojů měla několik fází: začala jako pokojný protest, poté policisté dosti brutálně zasáhli. Pak se zase stáhli...

Nechci, aby se zdálo, že protesty zlehčuji, ale až tak špatná situace v Istanbulu není. V televizi demonstrace vypadají šíleně, o kus dále ovšem žije ulice běžným životem. Na druhou stranu, nejde o legraci, umírali lidé.

Sylvia Tiryaki

Sylvia Tiryaki

Vysokoškolská pedagožka, analytička a politická komentátorka slovenského původu, žije v Turecku. Vyučuje na Istanbul Kültür Universitesi a vede výzkumný institut Global Political Trends Center.

Vinou policie?
Ta zasáhla zcela nepřiměřenou silou. Brutálně. Kdyby takto nepostupovala, možná by demonstrace už přestaly. Na začátku šlo opravdu jen o stromy a park, ač se samozřejmě nejedná o maličkost. Situaci vyhrotila arogance premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, který se vyjádřil ve smyslu "jak jsem rozhodl, tak bude". Počet demonstrací po celém Turecku následně rostl geometrickou řadou.

Vláda v tomto i jiných případech nehledala konsenzus s obyvateli, poslední rok se systém blížil spíše autokracii než demokracii. Úřady navíc současnou krizi jednoznačně podcenily. Zasahující policie dostala pravomoci, které mít neměla. Chovala se způsobem, jakým neměla. Vicepremiér Bülent Arinc se již omluvil za brutální zásah, obětem i veřejnosti. Zklidnit situaci se snad snaží i prezident Abdullah Gül. Erdogan je teď v Maroku, zastupuje ho Arinc.

Je země rozdělena na sekularisty a náboženské konzervativce? A bouří se teď sekularisté?
Polarizace společnosti není tak dramatická, jak se hlavně v zahraničních médiích píše. Země po mém soudu není rozdělena jedna ku jedné mezi sekularisty (z opozice) a stoupence náboženských konzervativců z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Situace není takto černobílá.

Nicméně, tuto argumentaci přijal i turecký premiér Erdogan, kterému by se taková polarizace do jisté míry hodila. Asi doufá, že nepokoje vyvolají předčasné parlamentní volby, během kterých se kolem něj v jakémsi pocitu ohrožení semknou jeho voliči.

Budou pokračovat nepokoje i v dalších dnech?
Za sebe doufám, že ne. Demonstrace už nemají opodstatnění, protestující mohou od vlády získat, co chtěli. Kácení se zastaví, vláda omluví. Zranění dostanou odškodné. Krize se již může řešit demokratickou cestou.

Nechci, aby to znělo vůči demonstrantům nespravedlivě, ale měli by přibrzdit. Turecko se nachází v průsečíku geopolitických zájmů. Obávám se, aby protesty nezneužili radikálové, ať již domácí či zahraniční. Pak již nepůjde o demonstrace za zcela legitimní požadavky, třeba svobodu slova.

Mimochodem, jestli něco tyto nepokoje změnily, tak ochotu Turků nahlas vyjádřit názor. Poslední dva dny se probouzím do nového Turecka, které nedusí ani armáda jako kdysi, ani autocenzura ve snaze vyhnout se postihu ze strany současné vlády.

Musím se vrátit k poznámce o radikálech. Kdo by mohl mít podle vás zájem ukrást protesty?
První mě napadají Syřané, stoupenci prezidenta Bašára Asada (Erdogan vystupuje jednoznačně proti syrskému režimu - pozn.red). Ale mohli by to být třeba i odštěpenci od Strany kurdských pracujících (většina ozbrojených členů této kurdské organizace se rozhodla uzavřít příměří s Tureckem a odešla do kurdské části Iráku - pozn.red.).

Změní tyto nepokoje cíle i způsoby premiéra Erdogana?
Doufám, že se bude chovat méně arogantně, i když... Jeho poslední projevy měly s vystupováním státníka málo společného. Ale ano, krize může ohrozit jeho celou politickou kariéru, neboť přišel o notnou dávku nepopiratelného charismatu, kterým ještě předevčírem disponoval. Pokud ztratí podporu voličů, mohou se od něj odvrátit i někteří jeho spolustraníci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video