Němečtí Turci se tlačí k volebním urnám, poslanci lobbují proti Erdoganovi

  • 129
Turecká diaspora hlasuje už od minulého týdne o možných změnách turecké ústavy, jež by rozšířily pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Mezi Turky žijícími v Německu měl Erdogan v minulosti velkou podporu, němečtí poslanci tureckého původu však nyní burcují voliče, aby hlasovali proti němu.

Třináct německých měst umožňuje turecké menšině, aby se podílela na nadcházejícím referendu, a otevírá jim volební místnosti. Turci mají o dění v domovském státě velký zájem, takže se o víkendu před některými volebními místnostmi tvořily dlouhé fronty.

Podle tureckého provládního deníku Daily Sabah byly některé fronty v Düsseldorfu či Kolíně, kde žije početná turecká menšina, dlouhé až půl kilometru a někteří lidé čekání vzdali.

V Německu žije až 1,4 milionu oprávněných tureckých voličů, kteří mohou svůj hlas mohou odevzdat až do 9. dubna, tedy týden před zahájením hlasování v Turecku. V polovině této lhůty hlasovala podle agentury DPA zhruba čtvrtina z nich, tedy 325 tisíc.

K hlasovacím urnám už dorazilo 17,6 procenta tureckých občanů žijících v zahraničí, což odpovídá asi půl milionu lidí. Celkově přitom tvoří Turci žijící v zahraničí tvoří asi pět procent oprávněných voličů. Podle agentury DPA mohou však být při těsném výsledku jejich hlasy rozhodující.

To si uvědomují i němečtí poslanci s tureckými kořeny, kteří se snažili v minulých dnech apelovat na voliče, aby hlasovali proti Erdoganovu návrhu na ústavní změny.

„Musíme bránit demokratické hodnoty a zasadit se o svobodu projevu,“ cituje poslankyni Cansel Kiziltepeovou web Die Welt. „Ten, kdo z Německa zná výhody demokratického systému, by je neměl upírat krajanům v Turecku – proto ANO demokracii a právnímu státu, NE ústavnímu referendu,“ přidal se poslanec Özcan Mutlu ze strany Zelení.

V referendu hlasují Turci o změnách ústavy, které předpokládají rozšíření exekutivní pravomoci prezidenta a ruší funkci předsedy vlády. Schválení reformy by znamenalo, že by se prezident Recep Tayyip Erdogan mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Prezident bude moci být stranický a bude mít dokonce povoleno stát v čele politické strany.

Podle Erdogana silný prezidentský mandát zajistí Turecku větší stabilitu. Kritici naopak ve změně vidí koncentraci moci do rukou jedné osoby a omezení kontrolních mechanismů.

Turecký prezident se mezi tureckými občany ve spolkové republice těší tradičně velké podpoře. V parlamentních volbách z listopadu 2015 jeho AKP v Německu získala téměř šedesát procent hlasů, v samotném Turecku dostala o deset procentních bodů méně.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video