Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Turecku zemřely za jediný den desítky Kurdů, v Kolíně protestovali

  19:14aktualizováno  19:14
Více než stovku bojovníků separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) zabili či zranili během soboty turečtí vojáci. S odvoláním na tureckou armádu o tom informovala agentura Reuters. Mezitím tisíce Kurdů v Kolíně nad Rýnem protestovaly proti politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

V rámci bojů mezi Kurdy a tureckou armádou má jít o jednu z nejvyšších bilancí obětí během jediného dne. Armáda v sobotním prohlášení uvedla, že „zneškodnila“ více než sto radikálů z PKK. Kolik z nich zabila a kolik zranila, ale neupřesnila.

Iráčtí Kurdové už na svém území nechtějí PKK, bojí se tureckých útoků

Většinu zabitých či zraněných Kurdů podle armády jejich spolubojovníci dostali zpět do táborů v hornaté oblasti severního Iráku, kde mají separatisté svou baštu.

Už dopoledne agentura Reuters informovala o tom, že si boje mezi tureckou armádou a Kurdy v provincii Van na jihovýchodě Turecka vyžádaly v noci na sobotu životy osmi příslušníků tureckých bezpečnostních sil a jedenácti bojovníků PKK. Kolik celkem během dneška zahynulo tureckých vojáků, armáda později neuvedla.

Protesty v Kolíně

Více než 30 000 lidí se sešlo na demonstraci v západoněmeckém Kolíně nad Rýnem. Na akci ve čtvrti Deutz na pravém břehu Rýna dohlíželo kolem tisícovky policistů. Akce byla podle organizátorů zaměřená hlavně proti „diktátorskému chování“ tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana po červencovém zmařeném pokusu o převrat, informovala agentura DPA.

Na mnoha plakátech a vlajkách v rukou účastníků se objevil portrét Abdullaha Öcalana, vězněného vůdce Strany kurdských pracujících (PKK). Na pódiu s jeho portrétem v nadživotní velikosti promluvil mimo jiné spolupředseda německé parlamentní strany Levice Bernd Riexinger či předseda turecké opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş. Řečníci vyzvali k propuštění vězněného vůdce PKK a odsoudili také tureckou intervenci do severní Sýrie.

Fotogalerie

Kvůli odloženému batohu policie odpoledne nakrátko uzavřela most vedoucí z centra města na místo demonstrace. Přivolaní pyrotechnici v něm ale nic nebezpečného neobjevili a uzavírka se demonstrantů nijak výrazně nedotkla.

Řada protestujících držela v rukou plakáty či vlajky s portrétem Abdullaha Öcalana, kterého Turecko vězní od roku 1999. Byl odsouzen za velezradu, vraždu a členství v teroristické organizaci. PKK považuje za teroristickou organizaci nejen Turecko, ale také USA či Evropská unie. V Německu je strana zakázaná od roku 1993.

Podle kolínského policejního prezidenta Jürgena Mathiese mohli lidé během demonstrace ukazovat Öcalanovy portréty, nikoli však symboly samotné PKK. Po skončení demonstrace vyjádřil Mathies nad průběhem akce spokojenost. Policie zabavila pouze pět vlajek a přijala sedm oznámení kvůli zakázaným symbolům, uvedl.

Před pěti týdny na stejném místě v Kolíně nad Rýnem demonstrovalo na podporu turecké hlavy státu po zmařeném pokusu o puč asi 40 000 lidí, převážně členů komunity německých Turků (psali jsme zde). Pobouření tehdy vyvolalo rozhodnutí německého ústavního soudu zakázat přímý přenos Erdoganovy zdravice určené účastníkům manifestace.

PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984 a dosud si její střety s tureckými bezpečnostními složkami vyžádaly na 40 000 obětí. Po dvouletém příměří boje znovu propukly loni v létě.

Autoři: ,


19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí
19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí

Hlášky, které bez dětí nevymyslíte.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.