"Jsem si jist, že naše rozhodnutí přinese výsledky," prohlásil Gül v Ankaře na tiskové konferenci, kde novinářům představil sedmiletý vládní plán reforem.
Dokument o čtyřech stovkách stran popisuje změny ve všech oblastech - od životního prostředí přes energetickou politiku až po průmysl či podmínky pro podnikání.
Vláda chce také provést politické reformy, prohlásil Gül. Změnit by se mohl například článek 301 tureckého trestního zákoníku, který počítá s vysokým trestem pro každého, kdo urazí tureckou identitu.
Kvůli EU, ale bez ohledu na ni
Gül zdůraznil, že reformy se uskuteční bez ohledu na to, jakým tempem budou pokračovat rozhovory s EU. "Jsou totiž nejlepší šancí, jak modernizovat náš právní systém," prohlásil.
Ankara začala s evropskou pětadvacítkou jednat v říjnu 2005, ale po roce se rozhovory zadrhly na kyperské otázce. Ankara totiž odmítá otevřít kyperským lodím a letadlům své přístavy a letiště. Fakticky by tak totiž uznala existenci Kypru. - více zde
Ostrov ve Středozemním moři je od 70. let násilně rozdělen na tureckou a řeckou část. Řecká v roce 2004 vstoupila do Unie, kdežto turecká pořád zůstává v mezinárodní izolaci - uznala ji právě jen Ankara.
A vzhledem k tomu, že se v Turecku v květnu budou konat prezidentské a v listopadu i parlamentní volby, dávají si politici dobrý pozor, aby v kyperském problému neučinili nějaký ústupek. Nechtějí si totiž rozzlobit voliče, mezi nimiž přibývá nacionálních nálad.
Statistiky konec konců hovoří jasně: podpora členství v Unii za poslední léta v Turecku velmi významně klesla. Částečně kvůli Kypru. Ale nejen kvůli němu. Řada Turků je přesvědčena, že jejich země je dostatečně moderní, pokroková a soběstačná a žádnou evropskou strukturu nepotřebuje.
Chceme plné členství
Nicméně Abdullah Gül na tiskové konferenci zopakoval, že jeho země usiluje o plné členství v Unii. "Abychom ho dosáhli, potřebujeme i vůli stávajících členských zemí," doplnil ho ministr hospodářství a zároveň hlavní vyjednavač Ali Babacan. Narážel tak na fakt, že některé evropské země - hlavně Francie, Německo a Rakousko - jsou ke vstupu Turecka do EU skeptické.
