Pokud se tento trend potvrdí, bude to velká podpora pro premiéra Tayyipa Erdogana a jeho islamistickou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) před parlamentními volbami v roce 2011. Poslední průzkumy před referendem naznačovaly, že reformu podpoří 56 procent Turků.
Kritici obviňují vládní stranu, že využívá reforem k tomu, aby podminovala nezávislost soudnictví a aby jmenovala do vrcholných soudních funkcí své stoupence. Podle oponentů je to součást dlouhodobé strategie AKP k islamizování Turecka.
Při hlasování zabránily zmatky předákovi hlavní opoziční strany vhodit lístek do urny. Předseda Lidové republikánské strany Kemal Kiliçdaroglu vedl kampaň proti ústavním změnám. Podle své strany nevěděl o změnách, které provedla volební komise a které určují členům parlamentu, kde smějí volit.
Změny v ústavě požaduje EU, jejímž kandidátem je Turecko od roku 1999. Vstupní rozhovory, které však postupují velice pomalu, byly zahájeny v roce 2005. Současná turecká ústava byla přijata po vojenském převratu v roce 1982.
