"Po všech průzkumech a diskusích jsme do volby prezidenta vyslali našeho drahého ministra zahraničí Abdullaha Güla," oznámil premiér Recep Tayyip Erdogan poslancům.
To znamená, že Gül se s největší pravděpodobností stane novým prezidentem. Hlavu státu totiž v Turecku volí parlament a v něm má Erdoganova vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) pohodlnou většinu.
Chceme být sekulární
Dlouho se očekávalo, že strana pošle do volby samotného Erdogana. Jenže to vzbudilo velkou vlnu nevole u představitelů tureckého sekulárního režimu - například u armádních činitelů - a stejně tak u značné části veřejnosti.
Erdogan totiž pochází z islámských kruhů a lidé se bojí, že by se z pozice prezidenta snažil posilovat vliv islamistů v zemi. Turecko je od dob prezidenta Atatürka přísně sekulární.
V polovině dubna se dokonce v Ankaře sešlo na protest proti Erdoganově kandidatuře 300 tisíc lidí. Naše země je sekulární a tak to také zůstane, volaly davy. - více zde
Předseda vlády tvrdí, že jeho partaj nemá žádné vazby na náboženské skupiny a o svržení sekulárního režimu že rozhodně neusiluje. Jenže velká část Turků mu nevěří. Mimo jiné proto, že Erdoganova manželka nosí muslimský šátek - a zahalenou první dámu Turecká republika od svého vzniku v roce 1923 ještě neměla.
Problém se šátkem neodpadá
Abdullah Gül, respektovaný diplomat, který mimo jiné dohlíží i na přibližování Turecka Evropské unii, je pro sekularisty přijatelnějším kandidátem. Jak nedávno poznamenal americký časopis Time: "Když už nic jiného, na rozdíl od Erdogana mluví plynně anglicky."
Jenže problém se zahalenou manželkou neodpadá - Gülova žena rovněž nosí šátek. A nezmizí ani napětí v armádních kruzích, které se Güla obávají skoro stejně jako jeho šéfa.
Zdroje z vládní partaje zdůvodňují nominaci ministra mimo jiné obavou, že kdyby se charismatický Erdogan stal prezidentem a musel skončit se stranickou politikou, AKP by to ublížilo a v parlamentních volbách, které se budou konat v listopadu, by zaznamenala propad.
Proces prezidentské volby začne 27. dubna, nová hlava státu se pak úřadu ujme 16. května. Nahradí Ahmeta Necdeta Sezera, jenž je ve funkci od května 2000.
Abdullah Gül to bude mít o to jednodušší, že hlavní opoziční Republikánská lidová strana se rozhodla kandidáta nenominovat. Jeden z jejích poslanců Mustafa Ozyurek řekl agentuře Reuters, že pokud se volební schůze zúčastní méně něž dvě třetiny poslanců, jeho partaj se obrátí na Ústavní soud.
