Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tunisko může být jediným úspěchem arabského jara. Přesto láká islamisty

  18:49aktualizováno  18:49
V neděli vybere přes 5,3 milionu voličů v Tunisku nový parlament. Země se často označuje za jediný úspěch arabského jara. Všechny ostatní státy zasažené v roce 2011 protesty se totiž propadly do chaosu či dokonce občanské války. I přes relativní stabilitu však Tunisko díky své otevřenosti nezvládá kontrolovat radikály, kteří odjíždí bojovat za Islámský stát.

Lidé v Tunisu se dívají na předvolební plakáty (22. října 2014). | foto: Reuters

Poprvé od arabského jara si Tunisané v neděli zvolí Národní shromáždění, kde bude zasedat 217 poslanců. Analytici doufají, že tyto volby završí čtyřleté nejisté přechodné období. Tunisané se však v předvolebním období o politiku příliš nezajímali. Podle univerzitního profesora Abdallatífa Hanášího je to dáno frustrací z nenaplnění revolučních slibů a těžkými ekonomickými a sociálními podmínkami v zemi. 

Většina kandidátů se proto v kampani zaměřila na ekonomická témata, chudobu, nezaměstnanost a ne na otázku náboženství, jak tomu bylo ve volbách v roce 2011, kdy lidé vybírali kandidáty do Národního ústavodárného shromáždění. Prozatímní prezident Munsif Marzúkí podle BBC volby označuje jako výběr mezi příznivci revoluce a příznivci kontrarevoluce. 

Volební systém

  • systém poměrného zastoupení
  • země je rozdělená do volebních okrsků, které mají pevně daný počet mandátů na základě počtu obyvatel
  • seznamy kandidátů schvaloval Nezávislý vysoký úřad pro volby 
  • kandidáti musí být straší 23 let a mít tuniské občanství nejméně 10 let 
  • polovina kandidátních listin musí být zastoupena ženami
  • volit smí Tunisané od 18 let, musí se registrovat

Žádná ze stran pravděpodobně nezíská většinu křesel, nicméně političtí pozorovatelé se shodují, že favority jsou islamistické hnutí Ennahda (Hnutí obnovy), které vedlo prozatímní vládu do ledna letošního roku, a její sekulární rival Nidáa Túnis (Tuniská výzva), která má vazby na minulý režim. Je však téměř jisté, že tyto dvě strany spolu ve vládě nezasednou. 

„Chceme, aby se Tunisko posunulo směrem dopředu a dívalo se do budoucnosti, ne zpět. Oni nejsou demokraté,“ řekl k Ennahdě lídr Nidáa Túnis Bádží Káid as-Sabsí.

Jeho kritiku Ennahda odmítá, představitelé strany a především její lídr Rašíd Ghannúší tvrdí, že se poučili z chyb minulosti a nyní je potřeba, aby se Tunisané spojili a konsolidovali mladou demokracii. 

O hlasy voličů však bojuje téměř sto stran a hnutí, včetně středolevého Kongresu pro republiku či Demokratického fóra pro práci a svobodu nebo levicového seskupení Lidová fronta.

Teroristická hrozba nicméně nad volbami visí, píše The Guardian. Vláda vydala varování nad možnými teroristickými útoky, které by mohly narušit volby. V pátek policie zasahovala na předměstí hlavního města Tunisu, kde se islamisté zabarikádovali v domě, při přestřelce zemřelo sedm lidí včetně jednoho policisty. 

Svoboda v Tunisku pomáhá rekrutaci islamistům

List The New York Times upozorňuje, že z Tuniska odjelo bojovat do Sýrie a Iráku podstatně více bojovníků, než z jiných zemí. Mnozí se přidali k Islámskému státu. Podle oficiálních údajů úřadů odjelo minimálně 2 400 lidí, některé studie však hovoří až o třech tisících. Navrátilo se jich zatím čtyři sta a mnohé z nich policie zatkla. Dalším tisícům Tunisanů byl odjezd znemožněn. 

Fotogalerie

Občanské svobody vybojované v arabském jaru umožňují islamistům otevřenější rekrutaci, než za vlády dlouholetého autoritářského prezidenta bin Alího. Přestože pouze menšina Tunisanů podporuje militanty, téměř každý z nich zná někoho, kdo za Islámský stát bojovat odjel.

Stále je mnoho mladých Tunisanů, kteří islamisty brání. „Islámský stát je skutečný chalífát, systém spravedlnosti, kde nemusíte poslouchat příkazy někoho jen kvůli tomu, že je bohatý či mocný,“ řekl listu New York Times Ahmad.

Další mladík Bilan vyzdvihuje, že Islámský stát stírá hranice, které načrtly Velká Británie a Francie po první světové válce. Nespokojený mladý muž Múrád říká, že islamisté zajistí sociální spravedlnost, protože postupně pohltí bohaté monarchie v Perském zálivu a jejich zisky z ropy pak budou rozdělovat.

Ať už mladí Tunisané sympatizují s Islámským státem či ne, většina z nich nevěří, že teroristická skupina masově zabíjí či usekává hlavy. „Je to vymyšlené. Vše je udělané na Západě,“ domnívá se taxikář Amar Msalmi.

Arabské jaro v Tunisku přineslo svobodné volby

Tuniská cesta od arabského jara k letošním volbám nebyla jednoduchá, nicméně v porovnání s dalšími arabskými státy, kde arabské jaro svrhlo nedemokratické vlády, se jeví jako poměrně úspěšná. V roce 2011 si Tunisané ve svobodných volbách zvolili Národní ústavodárné shromáždění, které mělo původně fungovat pouze rok. Volby podle pozorovatelů naplňovaly demokratické standardy.

Islamisté se tehdy dokázali se zastánci sekularismu dohodnout na kompromisní ústavě, která uznává islám, ale toleruje i náboženskou svobodu.

V loňském roce přivedla Tunisko do krize vražda dvou opozičních sekulárních politiků, avšak islamistická Ennahda pod tlakem ustoupila a umožnila vznik přechodné vlády a přípravu nových voleb.

V listopadu tak Tunisané půjdou opět do volebních místností, aby si vybrali budoucího prezidenta. Náročné přechodové období by tak podle optimistů mohlo těmito volbami skončit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.