Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tuniská vláda vyhlásila noční zákaz vycházení, reaguje na vlnu protestů

  13:30aktualizováno  17:56
Po několika dnech demonstrací Tunisko vyhlásilo na celém území noční zákaz vycházení. Tunisané již několik dní protestují proti špatné hospodářské situaci a vysoké nezaměstnanosti. Premiér Habíb Síd v pátek prohlásil, že situace je již pod kontrolou a v zemi je opět klid.

Tuniská vláda vyhlásila noční zákaz vycházení, reaguje na vlnu protestů | foto: Reuters

Zákaz vycházení bude platit od 20:00 do 5:00 SEČ, a to od pátku do odvolání. Ministerstvo jeho vyhlášení zdůvodnilo útoky na veřejný a soukromý majetek a ohrožením bezpečnosti „vlasti i občanů“.

Tuniský premiér k nynějším největším sociálním protestům od revoluce v roce 2011 slíbil, že přijme opatření ke zlepšení situace, ale vyzval obyvatele k trpělivosti. „Nemáme žádnou kouzelnou hůlku, nemůžeme vyřešit všechny problémy se zaměstnaností najednou,“ řekl Síd po jednání v Paříži, kde v pátek předčasně ukončil cestu po Evropě a odletěl domů.

Fotogalerie

Francouzský prezident François Hollande po setkání se Sídem oznámil, že Francie vyčlení na pomoc Tunisku v příštích pěti letech miliardu eur (27 miliard Kč). Pomoc na zlepšení hlavně zaměstnanosti se zaměří na nejchudší oblasti a mládež. Představitelé obou zemí se také podle agentury AFP dohodli na posílení obchodní výměny a spolupráce v boji proti terorismu.

Sociální nepokoje v Tunisku již zuří několik dní. Nejprve začaly na západě země, postupně se ale rozšířily i do ostatních částí Tuniska. V noci na pátek demonstranti v metropoli Tunisu napadali policejní stanice a několik vozů bezpečnostních složek dokonce zapálili. Dav údajně vyraboval i několik obchodů a bank. Při protestech v uplynulých dnech zemřel nejméně jeden policista (více o protestech zde).

Podobné protesty kvůli špatným životním podmínkám vedly v roce 2011 k takzvané jasmínové revoluci a pádu režimu autoritářského tuniského prezidenta Zína Abidína bin Alího. Tuniský případ vedl k vlně lidových protestů i v jiných zemích, která vešla ve známost jako arabské jaro.

Dopad teroristických útoků

Nepokoje v roce 2011 vyvolalo upálení mladého obchodníka se zeleninou Muhammada Buazízího. Obdobný případ vyvolal nepokoje i nyní. V neděli spáchal sebevraždu ve městě Kaserín mladík, který ztratil práci. Zabil ho proud, když vylezl na stožár vysokého napětí.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které arabské jaro přineslo demokracii. Na místní hospodářství závislé na cestovním ruchu nicméně tvrdě dopadly dva teroristické útoky z loňského roku. Při útoku na budovu muzea Bárdá v centru tuniské metropole zahynulo 24 lidí, z toho 20 zahraničních turistů (více zde). V letovisku Súsa následně postřílel tuniský mladík na pláži a u hotelového bazénu 38 lidí, převážně britských turistů (více zde).

Nezaměstnanost v Tunisku dosahuje 15 procent, mezi mladými lidmi je ale až třicetiprocentní.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.