František Chvalovský i Barak Alon jsou obviněni z úvěrových podvodů. První v tuzemsku, druhého žaluje na podnět Komerční banky rakouský prokurátor.
Oba justice viní z toho, že si od banky půjčili peníze na nákup surovin, které pak použili na jiné účely. Banka jim postupně půjčovala víc a víc, vše prasklo až ve chvíli, kdy přitáhla kohouty. Stabilitu Komerční banky musel nakonec zachraňovat finanční injekcí stát.
V obou podobných kauzách, které policie vyšetřuje již přes tři roky, selhalo mnoho zaměstnanců banky včetně jejího vedení. V případě členů vrcholného vedení banky zatím policisté se státními zástupci zvažují míru jejich viny.
Tím, na koho vina za ztráty finančního ústavu dopadá nejvíce, je Jiřina Kaplanová. Ta šéfovala odboru, který Alonovi, Chvalovskému a několika dalším podnikatelům peníze poskytl.
"Do konce září chceme na paní Kaplanovou a pět jejích spolupracovníků podat návrh na obžalobu z úvěrového podvodu v kauze pana Chvalovského. V případu Baraka Alona čekáme na odborný posudek, ale i v tomto případě lze čekat návrh na obžalobu do konce letošního roku," uvedl policejní zdroj.
Kontakty, které otevíraly dveře
Kaplanová nedávno v rozhovoru pro MF DNES uvedla, že se cítí nevinná a že odpovědnost za ztrátu banky nesou její šéfové. "Barak Alon měl nejlepší kontakty s ředitelem divize Dobrým a obchody schvalovalo představenstvo. Vedení informoval též o dopisu ministra financí Iva Svobody, že je pověřen vymáháním ruského dluhu," řekla Kaplanová.
Vztahy Alona a Chvalovského s vrcholnými šéfy banky byly velmi dobré. Dveře jim otevíraly politické konexe. Alon se účastnil několika zasedání představenstva banky, Chvalovský se chlubil zlatým odznakem čestného klienta.
O tom, že Jiřina Kaplanová nebyla tím, kdo oba obchody dojednával, je přesvědčen i státní zástupce František Fíla. "Dobře víme, že Kaplanová sama by ty obchody nikdy realizovat nemohla, nedokázala by je ani vymyslet, ale na lidi nad ní bohužel důkazy nemáme. Plnila něčí pokyny. Je její škoda, že nechce říci více, odskáče si to sama," řekl Fíla loni týdeníku Euro.
Devět někdejších vrcholných manažerů banky je nyní obviněno z porušení povinnosti při správě svěřeného majetku. Policie a státní zastupitelství však váhají, zda mají dostatek důkazů, aby u soudu uspěly.
Mezi obviněnými chybí někdejší šéf banky Richard Salzmann, který byl u zrodu obchodů s Barakem i Chvalovským. Částečně díky tomu, že měl senátorskou imunitu, avšak i proto, že nebyl na jednom z klíčových zasedání představenstva, kde se obchod dojednával.
"Pro mě je zklamáním, že nenašel osobní odvahu a nepřihlásil se ke své odpovědnosti," říká jeden z obviněných bankéřů, bývalý člen představenstva Pavel Ševčík. Ten do banky nastoupil v březnu 1999, kdy již měl Barak půjčeno dvě stě milionů dolarů.
"Když jsem přišel do Komerční banky, byl jsem zděšen rozsahem špatných úvěrů. Pokud jde o případ Baraka Alona, necítím žádné pochybení. Údaje poskytnuté představenstvu byly částečně zfalšované a částečně zkreslené. My, noví členové představenstva, jsme navrhli dozajištění úvěrů a snížení limitu obchodů s Barakovou firmou BCL. To dokládá i posudek, který má policie kdispozici," říká Ševčík.
Vše zaplatí daňoví poplatníci
Ztrátu, která bance vznikla, nakonec zaplatí daňoví poplatníci. Špatné úvěry totiž převzal stát. Vymoci něco z firem obou podnikatelů se Komerční bance podaří jen stěží. Na majetek Františka Chvalovského byl před sedmi týdny vyhlášen konkurz a již dříve jej navštívili exekutoři, kteří zajistili několik "drobností" jako osobní automobily.
Firmy Baraka Alona jsou bez peněz. Přestože tedy Komerční banka nedávno ve Vídni vysoudila na BCL 8 milionů dolarů, peníze asi nikdy nedostane.
