Nepřipadá vám vlastně zvláštní, že jste předčasně odešel z postu guvernéra ČNB a teď jste zakotvil na ministerstvu financí jako řadový zaměstnanec?
Ty dvě instituce k sobě mají celkem blízko, občas tam k přechodům dochází.
Myslel jsem to jinak. Jestli to není zvláštní pro kandidáta na primátora. Vypadá to, jako by vás chtěl mít pan Kalousek pod dozorem.
Vůbec ne. Po pravdě řečeno, já na ministerstvu financí nemám ani kancelář. Je to primárně poradní funkce. Nabídl jsem se, že budu občas mluvit s lidmi, kteří tam mají na starosti správu dluhu. Mám tam jen částečný úvazek. To, co mě zaměstnává naplno, je kandidatura na primátora Prahy.
Ale za to vás neplatí, ne?
Ne, od TOP 09 nemám nic.
Pořád zdůrazňujete, že jste kandidátem na primátora. Počítáte vy vůbec s variantou, že skončíte jako opoziční zastupitel s třemi tisíci korun odměn měsíčně?
No, tohle není můj plán. To je pravda. Plán je vyhrát volby a získat šanci některé věci měnit. Ale může se stát to, co říkáte. Jednou jsem do toho šel, tak si to musím odpracovat po celé čtyři roky. Ale samozřejmě že by mě jako opozičního zastupitele ty odměny neuživily, takže bych to musel nějak řešit.
Zatím zadní vrátka nehledáte?
Když jsem ohlásil rezignaci na post guvernéra, tak jsem nějaké nabídky dostal, takže bych je nejspíš oprášil a do něčeho se pustil. Nemyslím, že bych měl problém se svou obživou.
O tom nepochybuju. Ale kam jste chtěl odejít z ČNB? Rezignaci na post guvernéra jste ohlásil v dubnu. Nabídku na kandidaturu za TOP 09 jste dostal až v červnu. Něco muselo být mezi tím...
No do konce června, než jsem odešel z postu guvernéra, jsem měl práce dost. Ale dál jsem uvažoval o dvou cestách. Buď do akademického prostoru, nebo do soukromého sektoru, oblast poradenství. Teď už je to irelevantní. Na konci června, kdy už jsem řešil stěhování z kanceláře v bance, mě oslovil pan Schwarzenberg a říkal: Přece jen se zamyslete, teď je příležitost některé věci změnit, nemusí se to hned tak opakovat.
Takhle snadno vás přesvědčil?
Ten jeho argument jsem vzal za svůj. S panem Schwarzenbergem se nějaký rok známe. Máme v mnoha ohledech podobný pohled na svět i uspořádání hodnot. Proto jsem řekl: Dobře, já do toho půjdu.
Tou dobou už jste šel vlastně do jistého podniku: TOP 09 prošla sněmovními volbami a v Praze se stala nejsilnější stranou. Moc jste neriskoval.
Když se na to takhle chcete dívat, můžete. Když mi pan Schwarzenberg říkal, že teď je příležitost něco změnit, tak by to logicky nemělo smysl, kdyby topka měla pět procent. Pro mě je zajímavé, že je šance získat dostatečnou podporu, že tím, že se připojím k TOP 09, můžu té straně přidat nějaké body. Když chcete něco měnit, není to o jednom člověku. Sám nezměníte nic.
Prahu jsem se rychle naučil
Před třemi týdny jste na internetu napsal: "Nebudu předstírat, že jsem se na pražskou politiku nějak díval. Teď se učím a dívám." Co jste se už naučil?
Docela hodně. Pořád jsem schopen se velmi rychle učit. Chcete přednášku o Praze?
To ani ne. Spíš mi stručně řekněte, na co se chcete jako potenciální primátor zaměřit.
Tak na začátek si musím udělat jasný obrázek ohledně rozpočtu města, prověřit hospodaření magistrátu i všech organizací, kam město přispívá. Dále chci zjistit, jaké jsou všechny možné varianty rozvoje dopravy v Praze, vše ohledně územního rozvoje. Už jsem mluvil se spoustou architektů a dalšími lidmi. Snažím se v tom všem zorientovat. Myslím, že bude třeba udělat i nějaké změny z hlediska interních předpisů magistrátu, vyměření vnitřních kompetencí...
K pražské politice se už dlouho vážou různé pochybnosti o vlivu lobbistů a podnikatelů. Už se vám některý z nich ozval, že vás tímhle zákulisím provede?
Neozval a ani nečekám, že se tak stane. Řekl bych, a možná, že si hodně fandím, že mám takovou pověst, že to ani nebudou zkoušet. Mimochodem, právě ve změně těch interních předpisů je skryto i ono zpřetrhání vazeb na různé lobbisty, které tam teď jsou. Prostě když se jasně vymezí úloha expertních týmů a rady a bude mezi nimi jasné dělítko, které tam dnes není, a když budou na svých místech ti správní experti, tak v tom okamžiku ty vazby přestanou existovat.
Zní to docela jednoduše, uvidíme, jestli se vám to podaří. Otázka taky je, s kým se případně budete podílet na vládnutí v Praze. Za jakou stranou byste šel s nabídkou na jednání nejraději?
Nebudu se vymezovat vůči nikomu, protože ke každé straně mohu mít nějaké pochybnosti nebo výhrady. Ale pokud nemám kandidovat na lídra nejsilnější opoziční strany, tak se před volbami nemůžu vymezovat proti nikomu. Můžu vám říct, že žádná předběžná vyjednávání nevedu ani nepovedu. Počkám si na výsledky voleb.
Kalousek je velmi dobře připravený ministr
V pořadu České televize Hyde Park jste dostal otázku, jestli byste se po vzoru Pavla Béma nechal namaskovat na Itala a vyrazil na kontrolu taxikářů. Řekl jste, že spíš ne, protože nejste showman...
Řekl jsem, že nejsem takový showman jako Pavel Bém. Ale mimochodem určitě bych nešel za Itala. Když, tak za Angličana, s tím by si mě mohli lidi zaměnit spíš.
Můžeme se klidně domluvit. Pavel Bém na naši nabídku testovat taxikáře v přestrojení kývl ochotně. Takže budete-li primátorem, půjdete s námi za Angličana?
Uvidíme (směje se). Ale nemyslím, že bych měl tu potřebu. Já jsem taxík použil i v době, kdy mě ještě taxikáři nerozeznávali jako svého potenciálního nadřízeného, takže nějaký názor na taxislužbu mám, proto to nepotřebuju testovat jako nějaký cizinec.
Ta původní otázka mířila někam jinam – k tomu vašemu showmanství, tedy přesněji neshowmanství. O vás se často říká, že jste příliš velký suchar, neurazte se...
Já se neurazím.
Nemáte za to, že k politice trochu té show patří?
Možná ano, ale myslím, že teď tam patří především důvěryhodnost. To, co já můžu nabídnout, je profesionální řízení, to, že mám za sebou práci v několika celkem prestižních institucích, posledních deset let v centrální bance... Určitě by bylo fajn, kdybych byl ještě k tomu showman, ale tyhle věci se ne vždy dobře kombinují. Ale nemyslím si, že jsem takový suchar. Když mluvíte s mými přáteli, tak vám řeknou, že se umím smát.
Nenabízel vám pan Kalousek třeba nějaké lekce bonmotů?
Myslím, že tohle je hlavně otázka talentu.
Jak vlastně hodnotíte politika Kalouska, svého dnešního zaměstnavatele?
Známe se poměrně dlouho. V tom počátku, zhruba tak před deseti lety, tam byla možná jistá nedůvěra, kdy já už byl v centrální bance a on byl šéfem rozpočtového výboru. Ale to se změnilo, když se stal ministrem financí. Najednou se tam objevil vzájemný respekt a důvěra. Poznal jsem ho jako velmi dobře připraveného ministra.
V posledních týdnech se znovu vynořily pochybnosti o jeho vlivu na podezřelé armádní zakázky v půli 90. let, kdy byl náměstkem ministra obrany. On sám je zesílil, když začal kritizovat ministra obrany Alexandra Vondru z ODS za jeho slova o boji s chobotnicí, které je třeba usekat chapadla.
Přiznám se, že v téhle oblasti jsem na tom jako každý jiný, kdo si přečte noviny. O ministerstvu obrany toho vím minimum. Kandiduju do města Prahy. Zároveň asi platí, že když je někdo v politice dlouho, tak mnohdy jsou mu nějaké vazby připisovány, takže je to těžké rozseknout. Můžu říct tolik, že držím palce Sašovi Vondrovi, mám za to, že se do toho pustil dobře, padni komu padni. To je v pořádku. Předpokládám, že to bude i opačně – tedy až já budu na Praze, tak to bude vidět Saša Vondra stejně.
