Policejní prezident Tomáš Tuhý na tiskovém brífinku k zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (13. října 2014) | foto: Michal Šula, MAFRA

Tuhý odmítl nařčení z úniku informací z kauz. Je to účelový nátlak, říká

  • 656
Policejní prezident Tomáš Tuhý se ohradil proti nařčení, že může za „brutální“ únik informací z hospodářských kauz. Reagoval tak na slova Jiřího Komárka z ostravské expozitury ÚOOZ a také na žádost odcházejícího ředitele útvaru Roberta Šlachty, že by se tím měl zabývat bezpečnostní výbor. Šlachta odchází kvůli reformě policie.

„Nařčení vedoucího ostravské expozitury ÚOOZ jednoznačně odmítám. Zveřejněné ‚podezření‘ beru jako nebývalý účelový nátlak a pokus o dehonestaci mé osoby,“ uvedl Tuhý v tiskovém prohlášení.

Boj o reformu policie

Ostravský šéf protimafiánského útvaru Jiří Komárek České televizi řekl, že má důkazy o úniku informací ze závažných hospodářských kauz, které vyšetřovala policie. Zmínil případ olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), kterým se zabýval právě ÚOOZ. V souvislosti s úniky zmínil jméno policejního prezidenta (více zde).

Tuhý tvrdí, že je to účelové tvrzení, které ho má poškodit. „O účelovosti svědčí zejména to, že se vedoucí příslušníci ÚOOZ vyjadřují nejdříve sdělovacím prostředkům, což je nelegitimní a velmi manipulativní postup. Celou situaci vnímám jako druhou vlnu nátlakové kampaně odcházejícího ředitele ÚOOZ a jeho příznivců, kteří se tímto nevhodným způsobem snaží zvrátit manažerské rozhodnutí týkající se změny organizační struktury a zefektivnění chodu dvou útvarů s celorepublikovou působností,“ uvedl policejní prezident.

Možné spojení policejních špiček a kriminálního prostředí naznačil odcházející ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Navrhl, aby se situací zabýval bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny. Hodlá mu předložit informace, které jeho podezření dokládají. Podobně se vyjádřil i Komárek.

Policejní prezident chce, aby případnému jednání výboru byli přítomni také členové generální inspekce. „Předpokládám, že pokud Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny přijme zmíněné policisty, budou tomuto slyšení přítomni také státní zástupci dohlížející na zákonný postup trestního řízení a pracovníci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), kteří se mají zabývat trestnou činností příslušníků Policie ČR,“ sdělil Tuhý.

Úlohu GIBS v případu zdůraznil také ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle kterého řešení podobných záležitostí spadá do její kompetence. Komárek se ale na GIBS obrátil nechtěl. Právě její funkcionáři se podle něj snažili proniknout do spisu v kauze kolem hejtmana Rozbořila.

Komárek se domnívá, že reorganizace policie je ve skutečnosti jen způsob, jak se zbavit Šlachty ve vedení ÚOOZ. Právě tento útvar Rozbořilovu kauzu vyšetřoval. Poté, co se Šlachta rozhodl odejít, stáhli si olomoučtí vrchní státní zástupci rozpracované spisy k sobě.

Chovanec: jednání výboru se zúčastním

Sněmovní výbor by mohl zasednout ještě tento týden, případně následující týden. Jeho předseda Roman Váňa v pondělí uvedl, že k žádosti o jednání nemá dosud žádné informace.

Policejní akce VIDKUN

Ministr vnitra Chovanec v reakci na aktuálně zveřejněné informace uvedl, že pokud bude výbor svolán, je připraven se jej i s vedením policie účastnit. Upozornil, že „pokud mají příslušníci policie podezření na trestnou činnost někoho ze svých kolegů, a to včetně policejního prezidenta, pak jejich povinností je obrátit se na Generální inspekci bezpečnostních sborů“.

Chovanec dále doplnil, že předpokládá, že tak už aktéři učinili. „Pevně doufám, že celá záležitost není jen další kolo politicko-mediálního nátlaku na vedení policie,“ uvedl ministr ve svém pondělním odpoledním prohlášení pro média s tím, že nerozumí tomu, proč v den, kdy někteří příslušníci ÚOOZ oznámili vůli přijít informovat na uzavřené zasedání Výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny, pouští tyto údajně závažné informace do médií.

„Podle zákona je nepřípustné, aby vyšetřování živých kauz probíhalo veřejně, takzvaně v přímém přenosu. Navíc pokud tato informace není čerstvá, pak nechápu, proč nezazněla na začátku debaty. Tento jejich postup nebudí důvěru,“ doplnil ministr.

Policejní prezident minulý týden vysvětloval, jak má reorganizace vypadat:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue