Policejní prezident Tomáš Tuhý během tiskové konference, na které byla...

Policejní prezident Tomáš Tuhý během tiskové konference, na které byla představena koncepce rozvoje Policie ČR pro následující roky. (8. června 2016) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Poškozují mě i sbor, brání se Tuhý nařčení ÚOOZ. Podal trestní oznámení

  • 310
Policejní prezident Tomáš Tuhý podal v úterý ráno trestní oznámení pro pomluvu a další trestné činy. Vadí mu pondělní slova vedoucího ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka, jenž uvedl, že je Tuhý podezřelý z „brutálního úniku informací“. Tuhý tvrdí, že toto nařčení poškozuje jeho i celý sbor.

O kroku policejního prezidenta informovala mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková. „Policejní prezident genmjr. Tomáš Tuhý dnes v ranních hodinách podal na Generální inspekci bezpečnostních sborů trestní oznámení pro podezření z trestného činu pomluva a dalších trestných činů,“ uvedla.

Boj o reformu policie

„Nařčení důstojníků z ‚brutálního úniku informací v kauze, v níž má jít o stamiliony‘ se nezakládá na pravdě, poškozuje důvěru celého policejního sboru, poškozuje mě jako policejního prezidenta, a v neposlední řadě to zasahuje i do mého soukromého života,“ zkonstatoval v prohlášení policejní prezident.

Komárek o podezření policejního prezidenta mluvil v úterý v souvislosti se snahami odcházejících detektivů Útvaru odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) svolat sněmovní výbor pro bezpečnost, kde chtějí poslance seznámit s informacemi o možném propojení policie a kriminálního prostředí. S touto žádostí přišel za svým nadřízeným odcházející ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Komárek posléze doplnil, že jejich snaha mluvit s poslanci souvisí s podezřením na „brutální únik informací“, který se má týkat právě Tuhého (více o podezření čtěte zde).

Komárkova slova Tuhý už v pondělí rázně odmítl. Společně s ministrem vnitra Milanem Chovancem upozornil, že pokud mají policisté jakékoli podezření, mají povinnost obrátit se na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) (o reakci Tuhého a Chovance čtěte zde). Té však Šlachtův útvar nedůvěřuje, mluví o pokusu GIBS proniknout do spisu v rámci kauzy s krycím názvem Vidkun, v níž jde o ovlivňování trestních kauz či únik informací ze spisů.

Tuto akci ÚOOZ spustil loni v říjnu zejména v Olomouckém kraji. Obviněni v něm byli dva vysoce postavení policisté (více o kauze Vidkun zde). Přesto, že se týká policistů, kauzu vyšetřuje ÚOOZ a ne GIBS. Žalobci v rámci případu vyslechli mimo jiné policisty i současné či bývalé místní politiky (o koho se policie zajímala, najdete zde). Kvůli kauze rezignoval ke konci listopadu 2015 ředitel GIBS Ivan Bílek. Podle některých členů sněmovní komise pro kontrolu GIBS rezignoval na základě politického tlaku. Sám Bílek ale uvedl, že odchází ze svého osobního rozhodnutí, aby organizaci neškodil.

Současnou krizi v policii a potažmo i na politické scéně zažehly plány na reorganizaci policejních struktur, v rámci níž by fakticky zanikl ÚOOZ a s níž se nedokázal šéf tohoto útvaru Šlachta smířit. K 30. červnu proto podal svou rezignaci a se slovy, že ztratil v Tuhého důvěru, slíbil později dodat další informace. Za Šlachtu se postavila řada jeho podřízených (více čtěte zde).

Podle kritiků je reforma, která má za cíl sloučit ÚOOZ a Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) v novou centrální jednotku, ukvapená a nepřipravená. Za její úplné zrušení bojovalo zejména vládní hnutí ANO, které v případě jejího podpisu ministrem vnitra hrozilo vypovězením koaliční smlouvy. Chovanec reformu nakonec podepsal, ANO se stáhlo a ve vládě zůstalo. Žádá však revizi současné koaliční smlouvy (více o krizi v koalici zde).

Bělobrádek: Informaci o reorganizaci policie musí dostat i vláda

Vládní KDU-ČSL považuje za nutné, aby i vláda dostala informaci o postupu reorganizace policie. Podle předsedy strany Pavla Bělobrádka je to nezbytná podmínka pro pokračování současné koalice. Považuje za nutné, aby se k této záležitosti sešel sněmovní výbor pro bezpečnost a zabývat by se jí měla i sněmovní komise pro kontrolu GIBS. „Stejně tak se domníváme, že je nutné, aby informaci o postupu reorganizace dostala i vláda. Máme také možnost režimu utajení. A domníváme se, že je to nezbytná podmínka pro to, abychom mohli dál s důvěrou pokračovat i v této koalici,“ prohlásil Bělobrádek na tiskové konferenci ve Sněmovně po jednání předsednictva strany.

Křesťanští demokraté budou také žádat premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby svolal Bezpečnostní radu státu na dřívější termín než na červenec. Chtěli by, aby se sešla do konce června. Premiér odložil Bezpečnostní radu státu z 22. června na 20. července. O její dřívější svolání stojí také vicepremiér a předseda ANO Andrej Babiš (o žádosti na svolání rady čtěte více zde).

Bělobrádek ujišťoval, že KDU-ČSL nechce nic vyšetřovat ani do věci zasahovat, ale chce mít informace o dění a slyšet například názor státních zástupců. Chce podle svých slov, aby se situace odpolitizovala a řešila se ve věcné rovině.

„I když si můžu myslet, že někteří policisté i státní zástupci se chovají tak trošku jako slon v porcelánu, tak na druhou stranu ten základní dojem je, že ti policisté, kteří vykonávali důsledně, tvrdě a poctivě svoji práci, jsou jakoby z policejního sboru vytlačováni,“ prohlásil člen výboru pro bezpečnost Ivan Gabal (KDU-ČSL). „A to není situace, kterou bychom si přáli,“ dodal.

Výbor by podle něj mohl navrhnout některé kompromisy. O svolání výboru pro bezpečnost žádá odcházející šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta. Podle České televize ho chce informovat o možném propojení policie na lidi z kriminálního prostředí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video