Rozbouřené moře

Rozbouřené moře | foto: Profimedia.cz

Tsunami, masy vzedmuté vody, útočí náhle a krutě

  • 11
Zemětřesení na mořském dně je nejčastější příčinou vzniku ničivých tsunami, která pustoší světová pobřeží. Dnes si jedno z nich vzalo desítky životů na souostroví Samoa v Pacifiku. Co vůbec je tsunami, jak vzniká a jak postupuje?

Původem japonské slovo tsunami ("tsu" - přístav a "nami" - dlouhá vlna) je permanentní hrozbou pro obyvatele pobřežních oblastí. Lidstvo zatím nenašlo stoprocentně účinný způsob, jak před obrovskými vlnami pohybujícími se vysokou rychlostí varovat.

Tsunami mohou vzniknout také v důsledku sopečné erupce nebo při sesuvu půdy do moře - v roce 1958 se na Aljašce po zemětřesení uvolnil skalní blok, který údajně vzedmul vodní hladinu až do výšky 520 metrů.

Jak vypadá tsunami

Prohlédněte si názornou infografiku

Před sopečnou erupcí v oblasti Kanárských ostrovů v roce 2000 varovali angličtí a američtí vědci, podle nichž následná vlna mohla zničit velkou část Evropy a značný kus východního pobřeží Spojených států.

Tsunami se pohybuje obrovskou rychlostí - až 720 kilometrů za hodinu - v šíři několika desítek až stovek kilometrů. Zatímco na volném moři má minimální výšku, na pobřeží blok vody "začíná brzdit" a jeho výška prudce roste, někdy až do desítek - v extrémech až stovek - metrů. Po první vlně navíc následují další údery, obvykle ještě ničivější.

Tsunami udeřilo na souostroví Samoa

Vlnu vyvolalo zemětřesení o síle 8,3 Richterovy škály

Vzhledem k rychlosti tsunami zatím nebyl objeven způsob, jak jejich nebezpečí eliminovat. Spojené státy sice zřídily na Havaji výstražné středisko, které má pobočky ve většině rizikových oblastí světa, úspěšnost jeho předpovědí je však kolísává.

Tsunami zničilo jednu ze starověkých kultur

Už 1 400 let před naším letopočtem tsunami po výbuchu sopky na dně Krétského moře zničilo ostrov Santorin (nyní Thína), a definitivně tak zřejmě zničilo starověkou mínójskou kulturu. Na začátku listopadu 1755 zase vlna téměř vymazala ze světa portugalskou metropoli Lisabon.

Jednou z největších přírodních katastrof v historii lidstva se stalo v prosinci 2004 zemětřesení o síle 9,15 stupně Richterovy škály s epicentrem u indonéského ostrova Sumatra a následné tsunami, které si vyžádalo na 230 tisíc obětí.

Největší zkušenosti s ničivostí vln ale zřejmě mají v Japonsku, kde hrozba trvá od nepaměti. Při posledním velkém neštěstí se v červenci 1993 třicetimetrová vlna přelila přes ostrov Okuširi, zabila více než 200 jeho obyvatel a zničila město Aonae.

Nejhorší tsunami posledních let

1. září 1992 - Tsuuami a zemětřesení v Nikaragui si vyžádalo 118 mrtvých.
12. prosince 1992 - Zemětřesení o síle 6,8 Richterovy škály doprovázené tsunami si na indonéském ostrově Flores vyžádalo na 2 500 mrtvých.
12. července 1993 - Třicetimetrová vlna vyvolaná zemětřesením řádila na japonském ostrově Okuširi; přes 200 mrtvých; zničeno město Aonae.
17. července 1998 - Na severozápadním pobřeží Papuy-Nové Guineje připravily tři vlny o život více než 2 000 lidí.
26. prosince 2004 - Otřesy o síle 9,15 stupně Richterovy škály s epicentrem u indonéského ostrova Sumatra vyvolaly mohutné tsunami, které zpustošilo pobřeží států jihovýchodní Asie. Jedna z největších přírodních katastrof v historii lidstva si vyžádala asi 229 360 obětí, včetně osmi Čechů.
17. července 2006 - Zemětřesení o síle 7,7 stupně Richterovy škály v Indickém oceánu vyvolalo dva metry vysokou přívalovou vlnu, která pak zasáhla Jávu. Postiženo bylo více než 100 tisíc lidí; zahynulo nejméně 668 osob.
29. září 2009 - Zemětřesení a následné tsunami si na obou souostrovích Samoa v Tichém oceánu vyžádaly nejméně sto obětí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video