Alexis Tsipras v řeckém parlamentu.

Alexis Tsipras v řeckém parlamentu. | foto: AP

Pokud mě nepodpoří všichni moji poslanci, skončím, hrozil Tsipras

  • 151
Řecký premiér Alexis Tsipras spojil středeční klíčové hlasování parlamentu s vyjádřením důvěry vládě. Pohrozil, že pokud ho nepodpoří všichni poslanci jeho levicové strany Syriza, podá ve čtvrtek demisi. Nadpoloviční většina členů ústředního výboru strany však vyzvala poslanecký klub, aby hlasoval proti přijetí reforem.

„Jsem premiérem, protože mám poslanecký klub, na který se mohu spolehnout a s nímž mohu počítat. Pokud nemám podporu tohoto poslaneckého klubu, tak pro mě bude těžké být premiérem už den poté,“ varoval předtím Tsipras svoje spolustraníky podle serveru listu Ta Nea.  „Buď mě podpoříte všichni, nebo ve čtvrtek podám demisi jako premiér,“ citoval jej list To Vima. Krátce před hlasováním ale svá slova zmírnil s tím, že nebude utíkat od zodpovědnosti. 

Demonstranti v Aténách napadli policisty

Během nočního jednání v parlamentu začali demonstranti na policisty házet zápalné lahve. Strážci zákona proti nim nasadili slzný plyn. Incident nedaleko náměstí Syntagma, nad kterým se tyčí budova parlamentu, se ale nerozvinul v rozsáhlejší potyčky.

Podle agentury DPA se mezi více než 12 tisíc účastníků vmísily asi dvě stovky radikálů, kteří se později oddělili od ostatních a zaútočili na policisty. Po zásahu policie útočníci utekli. Umírnění manifestanti dál pokračovali v plánovaném pochodu.

Násilné protesty bývaly obvyklé v minulých letech, vládě Alexise Tsiprase se větší protesty zatím vyhýbaly.

V telefonickém rozhovoru s šéfem proevropské liberální strany To Potami Stavrosem Theodorakisem, který hodlal se svými stranickými kolegy podpořit reformy, pak prohlásil, že vnímá to, jak se ve 300členném parlamentu zachová 149 poslanců strany Syriza, jako hlasování o důvěře vládě.

Řecký parlament před středoevropskou půlnocí schválil první reformy, aby mohly formálně začít rozhovory o širší tříleté úvěrové pomoci v hodnotě až 86 miliard eur.

Tsipras po přijetí tvrdých podmínek mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou v pondělí narazil na odpor levého křídla své strany Syriza, jehož představitelé vyhrožovali jednoznačným odmítnutím reforem. V průběhu posledních hodin ale své výroky zmírňovali a tvrdili, že tím nepřestávají podporovat vládu.

Vzhledem k očekávání, že reformy podpoří také zhruba stovka poslanců tří proevropských opozičních stran, chtěli si někteří radikálové ve formaci Syriza dopřát alespoň možnosti zdržet se hlasování. Jiní trvali na tom, že budou hlasovat proti. Oba tyto tábory tvořily téměř čtyřicet poslanců.

Je mezi nimi také ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany Panajotis Lafazanis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Přiklonil se k nim i bývalý ministr financí a nejmarkantnější postava strany Janis Varufakis.

Více než polovina z dvou stovek členů ústředního výboru Syrizy, mezi nimiž je i několik poslanců, vyzvalo poslanecký klub, aby hlasoval proti reformám.

Podle řeckých médií se vzbouřenci chtěli před voliči pokusit ukázat, že se nezpronevěřili předvolebním slibům, a budovat si tak pozice pro další politickou kariéru.

Splatit dluh? Nemožné, tvrdí ekonomové

K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů. (viz tabulka)

Hlasování v řeckém parlamentu je aktuálně největší překážkou mezi Řeckem a penězi ze zahraničí. Po Řecku však hlasují o finanční pomoci ještě parlamenty dalších zemí, v pátek důležité Německo.

Řecko nyní dluží zhruba 320 miliard eur, po Japonsku nejvíce na světě. K tomu zřejmě přibudou i splátky z chystané záchranné finanční brzdy. Řada ekonomů upozorňuje, že dluh Řecka je nesplatitelný. Evropská komise však škrtání dluhů odmítá, ve hře však je posunutí splatnosti půjček.

„Podle studie MMF bude i po drakonických opatřeních ještě v roce 2022 dluh Řecka ve výši 170 % HDP. Jinými slovy skoro tam, kde je dnes. Za sedm let minimální pokrok a lidé budou trpět,“ říká ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

Nový návrh řeckých reforem

Podrobnosti přinesla agentura AP

ŠKRTY

  • rozpočet bude vytvářet primární přebytek (vláda vybere na daních více peněz, než utratí). Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.
  • Snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 o 200 milionů.

DANĚ

  • DPH 23 procent: restaurace, výrobci občerstvení,
  • DPH 13 procent: základní potraviny, ubytování, energie,  voda,
  • DPH 6 procent: léky, knihy, vstupenky do divadel.
  • Konec slevy DPH pro řecké ostrovy s výjimkou nejodlehlejších.
  • Daň z příjmů firem vzroste z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo.
  • Vyšší zdanění lodní dopravy
  • Větší zdanění luxusního zboží. Z 10 na 13 procent. Luxusem budou nově například rekreační lodě delší než pět metrů.

PENZE

    • Letos úspory čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP.
  • Penalizace předčasného odchodu do důchodu 16procentním snížením za každý rok. Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.

STÁT

  • Platy úředníků by měly mít do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se "znalostmi, výkonem a odpovědností" pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám.
  • Privatizace například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavů Pireus a Soluň.
  • Do konce měsíce představit plány boje s korupcí.
  • Zlepšení výběru daní. Přísnější stíhání daňových úniků, boj s pašováním paliva.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video