Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozpočet dle Trumpa: oseká rozvojovou pomoc, armádu zasype miliardami

  15:55aktualizováno  15:55
Americký prezident Donald Trump předloží Kongresu návrh masivních rozpočtových škrtů, které se dotknou prakticky každého federálního úřadu. Výjimkou budou podle agentury Bloomberg jen výdaje na armádu, bezpečnost a dopravu.

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Kongresu s tradičním projevem. (1.3. 2017) | foto: AP

Největší škrty čekají agenturu pro ochranu životního prostředí a ministerstvo zahraničí, s čímž šéf diplomacie Rex Tillerson souhlasí. Na obranu chce Trump podle Reuters v nadcházejícím fiskálním roce přidat 54 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun), což je o deset procent více, než má armáda k dispozici nyní. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) je jisté, že Trumpův návrh narazí v Kongresu na ostrý odpor.

Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) má podle návrhu počítat se škrty ve výši 31 procent a jak napsal list The New York Times, ocitne se na svém nejnižším rozpočtu za minulých 40 let. Bude to znamenat drastické snížení financování výzkumu o klimatických změnách, zavření programů na ochranu životního prostředí včetně těch, které předtím podporovali jak demokraté, tak republikáni.

16.března 2017 v 13:50, příspěvek archivován: 16.března 2017 v 15:38

Who wins and loses in Trump's proposed budget https://t.co/tPSUjA4QO4 https://t.co/Bl5hkc6tMS

„Rozpočet, který staví Ameriku na první místo, činí z bezpečnosti našich obyvatel prioritu číslo jedna, protože bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita,“ uvedl Trump v doprovodné zprávě rozpočtového plánu s názvem Amerika na prvním místě: Rozpočtový plán na to, jak učinit Ameriku opět skvělou.

Zákonodárci z obou táborů dali podle WSJ najevo, že nehodlají Trumpovy hluboké škrty podpořit. Pro některé agentury by realizace rozpočtu znamenala propuštění federálních pracovníků, EPA by musela zrušit až 3 200 pracovních míst.

Největší podpora armády od Reagana

Devítiprocentní zvýšení výdajů na obranu, které je podle Reuters největší od dob prezidenta Ronalda Reagana, slibuje okamžité peníze na připravenost jednotek k boji proti teroristickému hnutí Islámský stát či na pořízení nových lodí, letadel a zbraní. Ze sedmiprocentního navýšení se může těšit i ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které je má upotřebit k deportování přistěhovalců bez dokladů. Více peněz - o šest procent navíc - chce Trump poskytnout i vojenským veteránům.

Peníze chce Trump i pro vybudování zdi na hranicích s Mexikem. Bariérou chce zastavit nelegální migraci do USA a pašování drog. Ještě pro letošní fiskální rok na zeď prezident žádá 1,5 miliardy dolarů (38 miliard korun) a pro nadcházející rozpočet 2,6 miliardy dolarů (65,5 miliardy korun).

Trumpův rozpočet? Demontáž systému

Trumpův rozpočet nemá šanci na to, aby ve stávající podobě prošel Kongresem, avšak dá se číst jako vyjádření Trumpovy politiky v číslech: Amerika na prvním místě, napsala k rozpočtovému návrhu agentura AFP. Dokument je považován za začátek dlouhé bitvy s Kongresem, protože je to on, a ne Bílý dům, kdo bude mít rozhodující slovo.

Podle listu Politico je návrh přehlednou ukázkou toho, jak chce Trump a jeho hlavní stratég Steve Bannon dosáhnout rozkladu federálních vládních struktur.
Ačkoli republikáni mají v obou komorách většinu, ani mezi nimi nepanuje jednota.

Republikánský senátor Marco Rubio už kritizoval škrty v zahraniční agendě. "Zahraniční pomoc není charita," řekl s tím, že jde o agendu přispívající k národní bezpečnosti.

Trumpův návrh počítá s navýšením peněz pro obranné složky a se škrty mnoha ostatních resortů, přičemž největší čekají ministerstvo zahraničí a Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Politico napsal, že každý seškrtaný dolar z domácích, diplomatických a mezinárodních programů pomoci se převádí na obranu.

"Není pochyb o tom, že jde o silový rozpočet," řekl šéf vládního rozpočtu Mick Mulvaney, přičemž návrh necharakterizoval slovy konzervativní ani republikánský. Rozpočtový návrh byl podle něj sestaven na základě studia Trumpových projevů. "Vyjádřili jsme politiku čísly," řekl.

Ministerstvo zahraničí se bude muset vyrovnat s rozpočtem nižším o 29 procent. Tillerson k tomu v Tokiu řekl, že dřívější úroveň výdajů úřadu byla neudržitelná. Dodal, že ochotně přijímá výzvu, kterou pro jeho úřad Trumpův rozpočet představuje. Škrty se u tohoto ministerstva budou týkat především programů na mezinárodní a rozvojovou pomoc.

Další škrty jsou plánované v oblastech energetiky (šest procent), vzdělání (14 procent) či bydlení (12 procent). O zhruba jedno procento méně než nyní má dostat také Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Škrty se týkají i ministerstva vnitra, které přichází o 12 procent, neboli o 1,5 miliardy dolarů. V USA pod ministerstvo vnitra nespadají bezpečnostní složky a škrty se dotknou správy národních parků i historických památek.

Ačkoli se čtyřprocentními škrty se počítá i pro ministerstvo spravedlnosti, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) dostane o 249 milionů dolarů více na boj proti terorismu a kybernetické kriminalitě. Administrativa zabývající se vyhošťováním imigrantů dostane o 80 milionů dolarů víc, avšak o téměř miliardu dolarů budou nižší výdaje na výstavbu věznic.

Jeden z největších resortů - ministerstvo zdravotnictví - přijde o 18 procent rozpočtu. Přičemž podrobný výpis škrtů opomíjí osud programů Medicare a Medicaid, určených občanům s nízkými příjmy a starším osobám. Více než třetina škrtů ministerstva se týká Národního ústavu zdraví (NIH), což je hlavní motor biomedicínského výzkumu, který měl dosud vždy celoplošnou politickou podporu. Podle návrhu má přijít o šest miliard dolarů, což je zhruba pětina rozpočtu ústavu. S žádnými penězi se pak vůbec nepočítá pro Národní nadaci pro umění (NEA), napsal list The New York Times. O zrušení NEA se spekuluje od ledna, kdy Trump složil prezidentskou přísahu.

O 230 milionů dolarů přijde ústav pro služby muzeí a knihoven a o 455 milionů pak společnost CPB, která podporuje vysílání veřejnoprávních televizí a rádií, zejména známých stanic PBS a NPR.

Dopady Trumpova rozpočtového plánu

Komu se přidá:
--------------
Ministerstvo obrany - Na obranu chce Trump podle agentury AP v nadcházejícím fiskálním roce přidat 54 miliard (zhruba 1,4 bilionu korun), což je o deset procent více, než má armáda k dispozici nyní. Dvě miliardy z toho má jít na vývoj jaderných zbraní. Podle agentur se jedná o největší zvýšení na obranu od dob prezidenta Ronalda Reagana. Slibuje okamžité peníze na připravenost jednotek k boji proti teroristickému hnutí Islámský stát či na pořízení nových lodí, letadel a zbraní.

Ministerstvo pro záležitosti veteránů - Zvýšení o téměř šest procent (dalších 4,4 miliardy dolarů; 110 miliard Kč).

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti - Zvýšení o 6,8 procenta, což je o 2,8 miliardy navíc. Většina peněz, 2,6 miliardy dolarů (65,5 miliardy korun), půjde na vybudování zdi na hranicích s Mexikem. Další peníze mají sloužit k deportování přistěhovalců bez dokladů.

Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA) - Nárůst o 11,3 procenta (o 1,4 miliardy dolarů; 35,3 miliardy Kč).

Prevence a boj se závislostmi na opiátech - Úřad pro zdraví a lidské služby (HHS), kterého se jinak dotknou výrazné škrty, dostane 500 milionů dolarů navíc (12,6 miliardy korun) na prevenci a boj se závislostmi na opiátech.

Školní poukázky - Trump chce přidat dalších 1,4 miliardy dolarů (35,3 miliardy korun) na program poukázek umožňujících rodičům poslat své potomky studovat na soukromé či církevní školy.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) - Dostane o 249 milionů dolarů (6,3 miliardy korun) více na boj proti terorismu a kybernetické kriminalitě.

Kdo ztratí:
-----------
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) - Úřad by měl přijít o 2,6 miliardy dolarů (65,6 miliardy korun), bude tak mít o 31,4 procenta méně než dosud. Podle amerického tisku se agentura ocitne na svém nejnižším rozpočtu za minulých 40 let. Bude to znamenat drastické snížení financování výzkumu o klimatických změnách, zavření programů na ochranu životního prostředí včetně těch, které předtím podporovali jak demokraté, tak republikáni.

Úřad pro zdraví a lidské služby (HHS) - Přijde o 12,6 miliardy dolarů (318 miliard), což je v dolarech nejvíce ze všech institucí. Je to o 16,2 procenta méně než dosud. Klíčový výzkumný Národní ústav zdraví (NIH) má podle návrhu přijít o téměř šest miliard dolarů, což je zhruba pětina rozpočtu ústavu.

Ministerstvo zahraničí a Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) - Přijdou o 28 procent rozpočtu, což je asi 10 miliard dolarů (250 miliard korun). Škrty se budou týkat hlavně programů na mezinárodní a rozvojovou pomoc.

Ministerstvo práce - Přijde o 2,5 miliardy dolarů (63 miliardy korun), což je škrt o 20 procent. Škrty se například dotknou vládního programu na pomoc lidem starším 55 let při hledání práce.

Ministerstvo zemědělství - Přijde o 21 procent rozpočtu, což je asi 4,7 miliardy dolarů (118 miliard korun). Škrty se dotknou například systému státních lesů.
Ministerstvo dopravy - Přijde o 13 procent prostředků (2,4 miliardy dolarů; 60 miliard korun). Škrty se dotknou například železniční společnosti Amtrak, která je dotována vládou.

Daňový úřad (IRS) - Po letech škrtů přijde tato instituce o dalších 239 milionů dolarů.

Ministerstvo obchodu - Má získat o 16 procent (1,5 miliardy dolarů) méně než dosud. O své granty v hodnotě 250 milionů dolarů přijde od ministerstva, pod které spadá Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOAA). Ten varuje před nebezpečným počasím a zabývá se výzkumem klimatických změn. O peníze přijdou také agentury, které pomáhají menšinám v podnikání, nebo které se zabývají tvorbou pracovních míst.

Ministerstvo vnitra - Přijde o 12 procent, neboli o 1,5 miliardy dolarů. V USA pod ministerstvo vnitra nespadají bezpečnostní složky a škrty se dotknou správy národních parků i historických památek.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Třikrát „talák“ už nestačí. Indie zakázala okamžitý muslimský rozvod

Indický nejvyšší soud zakázal kontroverzní způsob rozvodu, který praktikovali tamní muslimové. Až do letoška se muž mohl legálně se ženou rozvést tím, že...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.